Země, SGC
Po tom, co byli zranění převzati na ošetřovně v SGC, tak se to tam začalo pěkně hýbat. Každý tam chtěl vědět, co se vlastně stalo. Generála Landryho teď nejvíce zajímalo, zda-li jeho podřízení budou v pořádku. Seržant Ondráček a Holba byli po několika vyšetřeních propuštěny, když všechny testy ukázaly, že jsou v pořádku. Kdo na tom zůstával nejhůře, byla doktorka Kašparová spolu s kapitánem Vrátným, kteří nadále byli v umělém spánku.

Neznámá soustava, Peuta, základna
Vědečtí důstojníci Pinů zkoumali přístroj, který úspěšně získali z planety, kde byla SG-1 s Carterovou a Kašparovou. Nikdo přesně nevěděl, k čemu přístroj slouží. Původně byl postaven Antiky, kteří jej používali jako databázi. Momentálně se snažili propojit přístroj s jedním s antických panelů, který byl na základně. Alec Pin chtěl být u toho, až ho zprovozní. Spolu s Kerrem stáli v řídící místnosti, kde vše probíhalo. Jeden z vědeckých důstojníků právě teď držel v rukou kabel, který byl připojen k přístroji. Šel s ním až k panelu, na který ho připojil. Na panelu se najednou objevilo několik řádků čistého textu v jazyce Antiků.
Continue reading →

P4Q-385
Týmy SG-1 a SG-23 s doprovodem doktorky Kašparové a podplukovníka Carterové jdou loukou směrem k bunkru, ve kterém se nachází neznámí druh přístroje. Při cestě se major Johnsová odtrhla od svého týmu a přidala se k samotné ženské dvojici. Vřele ji k sobě přivítaly a začaly se navzájem představovat, jelikož doktorka je poprvé v terénu a moc lidí z jednotlivých týmů nezná. Byla moc šťastná, že se poprvé dostala mimo základnu, a to jen díky podplukovníku Carterové, která slíbila Landrymu, že se o ni postará a vrátí ji v jednom kuse v pořádku. Když Martina viděla tu nádheru kolem ní, začala se radovat a poskakovat. Po chvilce řekla: „Sam, tohle ti nikdy nezapomenu. Mockrát ti děkuji.“
„Kdyby ses někdy začala nudit v laboratořích, tak mi dej vědět. Sháním nějaké šikovné vědce a ty mezi ně rozhodně patříš.“ Martina s otevřenými ústy nemohla uvěřit tomu, co jí právě Sam řekla.
„Když mi slíbíš, že nebudu na Hammondovi pořád zavřená, tak beru.“
„Dopředu ti slibuji, že zavřená nebudeš. A po domluvě s vedením budeme operovat zároveň s Odysseou, takže zábavy bude až dost. A obě lodě disponují asgardská jádra, což v případě bojů se budou hodit.“
„Asgardské jádro?“ nechápala Martina, o čem Sam mluví.
„Asgardé. Ty je neznáš?“ Martina zavrtěla hlavou a Sam se tedy dala do vysvětlování.
„Asgardi jsou naši mimozemští přátelé. Poznali jsme je jen díky generálu O’Neillovi, když si náhodou nahrál do mozku celý archív Antiků…“
Continue reading →

Po návratu návštěvníků z Digammy se teď Kevin musí rozloučit s Kailou, která jde za Charleen na Digammu, aby jí se vším pomohla. Celé posádce Odyssey bude moc scházet, jelikož jim vždy s něčím pomohla, a dokonce je i přiučila něčemu novému. Kevin ji ale nenechá odejít s prázdnou. Spolu se Sam se vydal do obchodů s oblečením, kde začali vybírat jak šaty, tak i trička, mikiny, boty, kalhoty a spodní prádlo. Bylo toho tolik, že nevěděli, kam to dávat.

Země, SGC, místnosti s bránou
Po dvou dnech nakupování oba stáli v místnosti s bránou, která se pomalu vytáčela. Kaila stála před nimi oblečená v šatech od Charleen, které jí darovala. Nevěděla, co má říci, a tak přicupala ke Kevinovi a objela ho kolem nohy. Ještě musí trošku povyrůst, aby dosahovala Kevinovi až k pasu. Kevin dřepnul a objal ji se slovy: „Budeš mi chybět.“
„Mě taky, … Kevine.“ Bylo to poprvé, kdy mu řekla křestním jménem.
„Kdyby se ti po nás stýskalo, tak okamžitě běž za plukovníkem Ryanem Robbinsnem a řekni mu, ať se spojí s Odysseou. Pokud nebudeme v nějaké bitvě, tak určitě si s tebou rád popovídám. Anebo při nejlepším přiletíme rovnou za tebou. Záleží, jak ti bude moc smutno,“ když to dopověděl, spojení mezi Digammou a Zemí bylo navázáno. Oba pohlédli na bránu a pak znova navázali oční kontakt.
Continue reading →

Pozemské lodě se po necelých třech dnech vrátily zpátky do Mléčné dráhy na Zemi, kde mezitím byly stejné oslavy jako na Atlantidě.

Země, SGC, zasedací místnosti
Generál Landry si do zasedací místnosti pozval Carterovou, Markse a Svitsovou. Všichni čtyři seděli kolem velkého stolu uprostřed místnosti.
„Asi tušíte, proč jsem si vás sem zavolal,“ začal těmito slovy Landry. Všichni odpověděli kývnutím hlavou, a tak Landry mohl pokračovat: „Máme celkem třicet osm ZPMek. Naším úkolem je je teď přidělit. Máte nějaké návrhy.“
„, než přejdeme k nápadům, nečekal jsem, že o tom budeme rozhodovat my čtyři,“ ozval se Kevin.
„Generál O’Neill nám to schválil. A navíc jen pár lidí ví, že vlastníme takový počet ZPMek.“
„To je pravda,“ souhlasila Sam.
„Výborně. Takže první ZPM chci na Digammě. To je můj hlavní požadavek,“ řekl Kevin svůj požadavek jako první.
„Kvůli Simům?“
Continue reading →

Galaxie Pegasus
M35-117, Atlantis
Doktorka Weirová v ranních hodinách seděla ve své kanceláři za stolem a popíjela teplý čaj, který si přinesla s sebou z jídelny. Za ten týden příprav na bitvu se stalo mnoho věcí, a to nejvíce podplukovníku Sheppardovi, který se seznámil s novými lidmi, když se vracel s Jumperem z osazenstva na jiné planetě. Elizabeth při pročítání jeho hlášení se někdy zasmála, jelikož velitelka Cestovatelů, Larrin, je velmi atraktivní žena a Johnovi se velice líbila i přesto, že ho hodiny mučila. Od té doby, co ho propustila ze zajetí, ji nikdy neviděl. Ale jsou to teprve tři dny.
„Dobré ráno,“ pozdravil ji John, když vešel do její kanceláře.
„Dobré ráno. Posaď se,“ nabídla mu místo k sednutí před ní.
„Co tak brzo po ránu vzhůru?“ zajímalo Johna.
„Všechny čtyři lodě brzy opustí hyperprostor a podplukovník Marks potřebuje nutně s tebou mluvit. Prý má pro tebe velké překvapení.“
„Vážně? Pro mě?“ nechápal John, co by pro něj zrovna Marks měl.
Continue reading →

Země, Washington D.C., Bílý dům, kancelář prezidenta Hayese
Hned po příletu Odyssey a Apolla zpátky na Zemi šli podplukovníci Marks a Carterová spolu s doktorkou Weirovou, která přišla na Zemi bránou, k samotnému prezidentovi, aby jej informovali o situaci, která buď dopadne katastroficky, anebo dopadne vítězně pro pozemšťany.
Všichni tři právě sedí před prezidentem, který nestačil jen zírat. Jako první si vzala slovo Elizabeth, která byla jako první znepokojena útokem Apolla na domovskou planetu Replikátorů.
„Už od začátku jsem byla proti tomu, pane prezidente. Jenže když dojte na ta velká rozhodnutí, odkopnete mě stranou a vojáci, ať si dělají svou práci. Nemohu tak plnit svou povinnost velitelky na Atlantidě. Ne, když mě všichni budou při velkých rozhodnutích obcházet.“
„Chápu vaši zlobu, doktorko, ale Replikátoři jsou už od počátku objevení naší největší hrozbou. Nezbývalo mi nic jiného než rozkázat k útoku na jejich lodě.“
Continue reading →

Prostor, Atlantis, operační
Atlantida neplánovaně opustila hyperprostor a nikdo nevěděl, kde teď jsou. Všichni na Atlantidě byli v pohotovosti. Doktoři McKay a Zelenka se nacházeli v operačním, kde zjišťovali stav hypermotorů, které pro tuto chvíli byly vyřazené z aktivního provozu.
„Rodney, už víš, co se děje?“ zeptala se ho Elizabeth, která stála vedle terminálu, před kterým stál Rodney.
„Ještě nevím. Teprve jsme spustili diagnostiku. Potrvá celkem hodinu, než skončí,“ odpověděl Rodney.
„Můžeme se spojit s Odysseou, Athenou nebo s Apollem?“ zeptala se Elizabeth.
„Nemůžeme,“ odpověděl místo Rodneyho Radek, který se právě komunikaci věnoval.
„Proč ne?“
Continue reading →