Stargate Ships: S01E08 – Bez konce

Potom, co se Adria povznesla, byl na chvíli v celé galaxii klid, než se znova objevily orijské lodě, které pokračovaly dále v šíření Počátku po celé galaxii. Adria měla veškerou moc povznesených, a tak měla nad všemi Orii plnou kontrolu.
Když si na Zemi uvědomili, že jsou ve větším maléru, než byli v předchozích měsících, rozhodli se, že poletí za starými kamarády do galaxie Ida, kde žijí Asgardé, se kterými potřebují nutně mluvit. Krom Markse a jeho posádky se k nim přidala i celá SG-1. Vala, která nesnáší nejvíce nudu, i přesto s nimi letěla. Při cestě přichystala tolik překvapení pro posádku, že se nestačili divit. Jednu noc šla dovádět s posádkou do kantýny, kde se je snažila přemluvit, aby jí řekli, kde schovávají nějaký alkohol. Bohužel v hledání alkoholu jí to překazil Marks, který těsně před odletem nechal všechen alkohol vynést z lodi. Tím se Vala pomalu začala nudit, a to bylo to nejhorší, protože pár členů posádky postihlo další noc překvapení. Vala pouze ve spodním prádle přišla do kantýny, kde většina mužů měla po večerech sraz. Všichni muži se na ni zaměřili a ona k nim přihopsala. Stoupla na stůl a chlapi jí pustili muziku. Během několika vteřin jim tam začala tancovat.

Hned další den ráno byla po celé lodi natolik populární, že se rozhodla pořádat takové párty napořád. A to jen pro významné muže. Když to Marks zjistil, počkal si na jeden večírek, na který přišel. Všichni se dali do pozoru a přestali s dováděním. Kevin pohlédl na Valu a s úsměvem pak opustil místnost. Vala byla překvapena, že jí na to nic neřekl.

Hyperprostor, Odyssey, tělocvična – o několik dní později
Zbývá jen pár minut do výstupu z hyperprostoru a podplukovník Mitchell spolu s Teal’cem cvičili v tělocvičně bojová umění s holemi.
„Tato loď nemá bazén ani kulečník,“ řekl Teal’c.
„Kdo tady většinou mluví o hazardu?“ zeptal se Mitchell a pokračovali v zápase. Po chvilce dostal Mitchell zásah do zad. Trochu se nahnul dozadu, aby si je nahodil zpátky. Teal’c se k němu otočil zády a řekl: „Nebudu spekulovat.“
„Řekli, že to bude něco důležitého. Nejsi vůbec zvědavý?“
„Vskutku. Ale nebudu riskovat naši sázku,“ odpověděl Teal’c a pokračovali v boji.

Hyperprostor, Odyssey, chodba
Doktor Jackson při chůzi chodbou pročítal knihu. Lidi, kteří kolem něj procházeli, se ho museli vyhýbat, jinak by se střetli. Byl natolik začtený, že nevnímal okolí. Nakonec došel do kantýny, kde pro něj Vala připravila menší překvapení.
„Překvapení!“ řekli hlasitě všichni, kteří pořádali slavností párty. Všude po místnosti byly balónky a stuhy. Na stole byl dort, na kterém byly prskavky. Všichni se radostně dívali na Daniela, který se mírně usmál a oznámil: „Já ale nemám narozeniny.“ V kantýně najednou zavládlo ticho a Daniel se otočil a vydal se na zpáteční cestu. Vala se zasmála a pak skočila ze stolu dolů a šla na chodbu za Danielem se slovy: „Hej! Pěkně jsme to tam rozjeli.“ Daniel se zastavil a otočil se k Vale.
„To vidím. Říkal jsem ti několikrát, že se máš nějak zabavit. Tím jsem nemyslel mě nebo celou posádku.“
„Ale oni nevěřili, že mám narozeniny… Už zase.“
„To není můj problém,“ řekl Daniel a pokračoval v cestě.
„Trčet na téhle lodi je mnohem horší, než v SGC. Když jsem naposledy vzdorovala nudě, brala jsem si rukojmí.“
„Byl jsem u toho.“

Hyperprostor, Odyssey, můstek
Kevin se Sam přišli na můstek, kde u konzol jako obvykle seděly Marksová s Evansovou.
„Poručíku?“
„Přilétáme na souřadnice, pane,“ odpověděla Marksová.
„Vystupte z hyperprostoru,“ řekl Marks a usednul do křesla. Carterová stoupla za něj a rukou se opřela o jeho křeslo.

Galaxie Ida
Prostor, Orilla, Odyssey, můstek
Odyssea vystoupila z hyperprostoru poblíž domovské planety Asgardů.
„Volají nás. Asgardi žádají o povolení k transportu na palubu, pane,“ oznámila Marksová. Mezitím zbytek týmu SG-1 přišel na můstek, kde zůstal stát poblíž Evansové.
„Povolení uděleno.“ Během několika vteřin se v přední části můstku objevil Thor.
„Zdravím a vítám vás na Orille.“
„Thore,“ řekla radostně Carterová a přišla blíže k Thorovi.
„Zdravím, podplukovníku Carterová. Je milé tě vidět.“
„Jen tak ze zvědavosti, jak zjistíte rozdíl?“ zeptala se tiše Vala.
„Podle hlasu,“ odpověděl Daniel.
„Taky tě ráda vidím, Thore. Tohle je podplukovník Marks, velitel lodi, podplukovník Mitchell a Vala,“ představila Carterová Thora těm, kteří se s ním setkávají prvně. Marksova sestra byla velmi překvapena, protože to bylo její první setkání s Asgardem.
„Zdravím vás.“
„Tak co, Thore, jak ses měl? Nějakou chvíli jsme o tobě neslyšeli,“ zeptal se Daniel.
„Omlouvám se, byl jsem něčím zaměstnán. Jak jsem se zmínil během naší komunikace, nejvyšší rada si přeje se s vámi sejít, aby vám sdělila podrobnější detaily. Ale není moc času. Podplukovníku, s vaším svolením je několik Asgardů připraveno se okamžitě přenést na loď, aby začali na ni instalovat různá technologická vylepšení.“
„Doufám, že to budou paprskomety. Když to budou ony, budeš hrát kulečník,“ řekl Mitchell Teal’covi.
„Co máte v plánu nám poskytnout?“ zeptal se Marks.
„Vše, co známe a vlastníme.“
„Tím máte na mysli…?“ zeptala se Vala.
„Všechno. Všechny naše nejnovější technologie a znalosti,“ odpověděl Thor a všichni na můstku na chvilku ztichli.
„Promiňte, jen nás to trochu překvapuje. Proč to děláte? V minulosti jste vždy byli proti. Říkali jste, že nejsme připraveni,“ řekl Daniel.
„To ano. Mnoho Asgardů tomu stále věří.“
„Tak co se změnilo?“ zeptal se Mitchell.
„Jako rasa umíráme. Všichni brzy budeme mrtví.“ Celá posádka na můstku byla slovy, které řekl Thor. Carterová pohlédla na Markse a pak zpátky na Thora.

Prostor, Orilla, Odyssey, kontrolní místnost dvě – o hodinu později
Několik Asgardů pochodovalo po chodbách Odyssey. U jednoho z nich byla Jane, která si s ním rozuměla více, než si myslela.
„Takže, ty jsi Kvasir?“ zeptala se Jane, když před ním dřepěla v kontrolní místnosti dvě.
„Ano, jsem,“ odpověděl Kvasir a Jane řekla: „Toto je moje první setkání s Asgardy. Je mi to líto, že jsme se teprve teď seznámili. Jste velmi inteligentní rasa a moc si vás vážím.“
„Tvá slova jsou uklidňující, poručíku Marksová. Je mi jen líto, že se vidíme jen tak krátce.“ Jane pohlédla na Kvasira a hned potom ho objala.
„Doufám, že to ve skutečnosti není naše poslední setkání.“
„Řekl jsem Thorovi, aby nainstaloval do asgardského jádra hologram, který umožní mluvit se všemi Asgardy, které jsou v databázi,“ řekl Kvasir a Jane na to: „Děkuji.“

Prostor, Orilla, Odyssey, místnost s jádrem – o tři hodiny později
Thor s Carterovou pracovali v jedné nově zřízené místnosti na asgardském panelu, který byl nově postaven. Carterová seděla na židli vedle Thora, když se otočil směrem k ní.
„Asgardské počítačové jádro má vlastní zdroj energie, který je nezávislý na vašem ZPM. Nicméně až budou vylepšení hotová, jádro bude plně integrováno do všech lodních systémů.“
„Musí tu být ještě něco, co můžete udělat,“ řekla Carterová.
„Mohu tě ujistit, že vám poskytujeme nejnovější asgardskou technologii. Stejně tak jako sbírku vědomostí, včetně celé naší zaznamenané historie.“
„O tom jsem nemluvila.“
„Všechno, co jsme mohli udělat, bylo uděláno. Poslední pokus, vyřešit naši fyziologickou degeneraci, na nás zanechal rychle se rozvíjející onemocnění.“

Prostor, Orilla, Odyssey, instruktážní místnost
Zbytek SG-1 spolu s Marksem seděli kolem stolu v instruktážní místnosti.
„Před mnoha generacemi se rozhodli prodloužit své životy pomocí vědy. To vyřazuje přirozenou fyzickou evoluci, která je nezbytná,“ řekl Jackson.
„Chtějí ukončit své životy, než ta degenerace zajde příliš daleko,“ řekl Marks, který se s Jacksonem před pár minutami vrátil z planety, kde mluvili s asgardskou radou.
„Masová sebevražda,“ řekl na to Mitchell.
„Nechtějí, aby jejich znalosti nebo technologie spadli do nesprávných rukou. Proto nás také požádali, abychom toho byli svědky,“ řekl Marks.
„Takže všechno, co na tuto loď instalují…“, než to Teal’c dopověděl, řekl Marks: „Bude jejich dědictví.“

Prostor, Orilla, Odyssey, místnost s jádrem
Thor s Carterovou pokračovali nadále v práci. Právě se jim podařilo zprovoznit asgardský panel, který byl připojen k jádru. Za panelem se na obrazovce ukázala schémata všech nově dostupných technologií.
„Pokud budeš chtít, můžeš pracovat s jádrem pomocí holografického obrazu mě nebo jakéhokoliv jiného Asgarda, který je uložen v databázi znalostí.“
„Omlouvám se, ale to nebude ono.“
„Pracoval jsem na tomhle téměř rok, podplukovníku Carterová,“ řekl smutně Thor.
„A my si toho vážíme, opravdu.“
„Mnozí z rady nevěří, že bychom vám měli přenechat tato vylepšení.“
„Slibuji, že uděláme všechno pro to, abychom vás nezklamali.“
„Jste pátá rasa. Vaše role je jasná. Pokud existuje nějaká naděje na záchranu budoucnosti, pak jsi to ty a tvoji lidé,“ řekl Thor a Carterová na to: „Žádný stres, co?“
„Získala jsi můj respekt a mé přátelství.“
„Ten pocit je vzájemný,“ řekla smutně Sam.
„Prosím, nebuď smutná. Konec mého lidu se blížil dlouhou dobu. Udělali jsme v našem vývoji příliš mnoho nenapravitelných chyb. Doufejme, že vy budete schopni se z nich poučit. Lituji pouze toho, že naše fyzická slabost nám znemožnila vám nadále pomáhat.“ Sam po těchto dojatých slovech vstala ze židle a objala Thora.

Prostor, Orilla, Odyssey, můstek
Na můstku byl vyhlášen poplach, když na něj přišel Marks. U taktické konzole seděla poručík Evansová, která hned velitele informovala: „Pane, tři orijské lodě právě vystoupily z hyperprostoru a přibližují se k planetě.“ Marks neváhal a rychle usedl k pilotní konzole. Hned potom všichni pocítili první dopad orijských zbraní.

Prostor, Orilla, Odyssey, místnost s jádrem
Sam s Thorem také pocítili dopad zbraní. Hned potom oba zaslechli z interkomu Kevina: „Sam, tady můstek. Máme tři kontakty. Orijské lodě se na nás řítí.“ Carterová šla ke konzole, na kterém byla spuštěna diagnostika hyperpohonu, a oznámila: „Kevine, hyperpohon stále nefunguje. Přesměruji energii do štítů.“
„Musíme jít,“ řekl Thor a během pár vteřin byl s ostatními Asgardy přenesen z lodi.
„Asgardé se právě transportovali pryč. Bude chvíli trvat, než nahodím hyperpohon.“

Prostor, Orilla, Odyssey, můstek
„Měli bychom odsud co nejrychleji zmizet. Plný podsvětelný tah,“ řekl Marks a s lodí letěl ve velké rychlosti co nejdál od planety.
Jedna mateřská loď Oriů pronásledovala Odysseu, zatímco zbylé dvě sestupovaly směrem k planetě.
Loď se znova otřásla, když Teal’c s Mitchellem přišli na můstek. Marksová hned přiběhla za nimi a šla rovnou za Marksem.
„Štíty?“
„Štíty jsou na třiaosmdesáti procentech,“ oznámila Evansová.
„Jak nás sakra našli?“ zeptal se Mitchell a následoval další otřes.
„Nevíte nějaký důvod, proč neskáčeme do hyperprostoru?“ zeptal se ještě Mitchell.
„Carterová na tom pracuje,“ odpověděl Marks, který nadále sedí u pilotní konzole.
„Pane, senzory zaznamenaly masivní nárůst energie přicházející z planety,“ oznámila Evansová.
„Všichni se pevně držte!“ řekl Kevin a Jane rychle sedla do velícího křesla, kterého se pevně držela.
Odyssea i orijská loď se vzdalovaly od planety, která náhle explodovala. Výbuch se zbylými kousky planety dosáhly obou lodí.
Všichni na můstku se pevně drželi toho, co měli nejblíže při ruce.
„Štíty spadly na padesát procent,“ oznámila Evansová a Marksová stoupla za křeslo, ve kterém seděl Marks.
„Sam?“ řekl Marks do vysílačky.
„Hyperpohon je nyní funkční, ale musíme se dostat z dosahu radiace způsobené tím výbuchem, abychom mohli bezpečně skočit,“ odpověděla Carterová.
„A co takhle použít asgardské paprskomety?“
„Ještě nebyly testovány.“
„Štíty jsou na dvaceti osmi procentech. Maximální podsvětelnou rychlostí nám bude únik trvat čtyřicet sedm vteřin,“ oznámila Evansová.
„To nezvládneme,“ řekl Mitchell.
„No, tak se podíváme na ty nové asgardské zbraně. Otočím nás.“
Odyssea se o sto osmdesát stupňů otočila a letěla za orijskou loď.
„Nabíjím asgardské paprskomety,“ řekl Marks a po chvilce dodal: „Pálím.“
Z Odyssey se začaly objevovat modré energetické paprsky, které způsobují orijské lodi značné škody.
„Senzory hlásí, že nepřátelské štíty kolísají,“ oznámila Evansová.
„Výborně. Pokračuji v palbě.“
Stačilo jen pár výstřelů z Odyssey a orijská válečná loď explodovala.
Marks se usmál, když viděl výbuch orijské lodi na vlastní oči.
„Líp už to asi nejde, myslím.“
„Dostali jsme je,“ řekl Mitchell.
„Letíme do hyperprostoru,“ oznámil velitel lodi a aktivoval hyperpohon.

Hyperprostor, Odyssey, chodba – o několik minut později
Carterová s jedním technikem vystoupila z výtahu, když mu zrovna řekla: „Proveďte ještě jednu diagnostiku.“ Technik odešel pryč a hned za ní přišel Kevin.
„Sam. Jak jsi daleko s tou zprávou? Chtěl bych podat zprávu prezidentovi hned, jakmile se vrátíme. Bude chtít vědět, jak rychle jsme schopni okopírovat asgardská zařízení.“
„Pracuji na tom, ale objevilo se tu něco jiného. Diagnostika hyperpohonu vykazuje údaje, které mě zneklidňují.“
„Není se čemu divit, když loď dostala pár slušných zásahů. Vystoupíme z hyperprostoru a pro jistotu uděláme pár testů, jestli to nebylo jen tím,“ řekl Kevin a se Sam šel do místnosti s jádrem.

Prostor, Odyssey, můstek
Odyssea opustila hyperprostor a Marksová hned potom zaznamenala přílet orijských lodí. Zapnula vysílačku a řekla: „Pane, na senzorech máme dva kontakty. Mateřské lodě Oriů se rychle blíží.“

Prostor, Odyssey, místnost s jádrem
Kevin pohlédl na Sam, která pracovala na testech.
„Sam, vzhledem ke škodám, které máme, nerad bych čelil dalším dvěma lodím.“ S lodí to během chvilky otřáslo. Kevin rychle stoupnul k asgardskému panelu a rychle zprovoznil hyperpohon do režimu online.
„Hyperpohon je zpátky v provozu,“ řekl do vysílačky.
„Rozumím, aktivuji hyperpohon.“
Odyssea vstoupila do hyperprostoru, když na ni zrovna vystřelila orijská loď.

Hyperprostor, Odyssey, instruktážní místnost
SG-1 s Marksem seděli v instruktážní místnosti, kde diskutovali o situaci, která všechny znepokojuje.
„Tohle byla ale sakra velká náhoda, nemyslíte?“ zeptal se Mitchell.
„No, pokud nás nesledovali a nečekali jen na to, až vystoupíme z hyperprostoru,“ řekl Marks.
„Už jsme překročili hranice Mléčné dráhy. A pokud víme, Antikové by nebyli nadšeni, kdyby Oriové používali své povznesené síly přímo jim pod nosem,“ pověděl Jackson sedící vedle Carterové.
„Podle toho, co víme,“ řekla Carterová.
„Alespoň teď máme zbraň, o které víme, že je schopná zničit orijské lodě,“ řekl Mitchell.
„Ale to je nám k ničemu, pokud nás mohou sledovat, ať letíme kamkoliv. Nakonec bude Odyssea stát proti větší síle, než dokáže zvládnout,“ řekl Marks.
„Je možné, že převorové mohou detekovat nové asgardské technologie i bez pomoci Oriů?“ zeptal se Teal’c.
„Předpokládám, že nový zdroj energie může vydávat konkrétní energetickou stopu, která lze vystopovat. Nicméně bez dalšího experimentování je jediný způsob, jak to zjistit. Odpojíme asgardské jádro a počkáme, jestli nás Oriové přestanou pronásledovat,“ navrhla Carterová.
„Uděláme to. Nic jiného nám nezbývá, i když je tu jistý problém. Asgardské jádro je propojeno s každým systémem na lodi. Museli bychom vystoupit z hyperprostoru a izolovat jádro od ovládání hyperpohonu, a to chvíli potrvá,“ řekl Marks.
„Jo,“ souhlasila Carterová.

Mléčná dráha
Prostor, Odyssey, můstek
Po výstupu z hyperprostoru se Odyssea pohybovala vpřed.
Mitchell s Jacksonem a Teal’cem přišli na můstek a stoupli za Marksovou a Evansovou.
„Pane, dva kontakty se právě objevily na senzorech,“ řekla Marksová do vysílačky, ze které přišla stručná odpověď: „Do hajzlu.“ Po těchto slovech následoval otřes.
„Štíty jsou na třiapadesáti procentech! Zprávy o poškození na přídi a zádi na palubách dvě, šest a deset,“ hlásila Marksová.
„Zahajte úhybné manévry! Palte dle uvážení!“
„Jednu loď už se nám podařilo dostat, tak proč ne další dvě?“ řekl Mitchell.
„Pane, hyperpohon by se hodil,“ řekla do vysílačky Marksová.

Prostor, Odyssey, místnost s jádrem
Kevin rychle posunul kámen na asgardském panelu a řekl: „Můžete, hyperpohon je opět funkční.“
Odyssea během chvilky vstoupila do hyperprostoru.

Hyperprostor, Odyssey, místnost s jádrem
Mitchell s Teal’cem a Jacksonem přišli do místnosti za Marksem, Valou a Carterovou.
„Budeme potřebovat nejméně půl hodiny, abychom oddělili hyperpohon od jádra,“ informovala ostatní Carterová.
„Musíme předpokládat, že lodě Oriů nás budou napadat, kdekoliv se objevíme,“ řekl Teal’c.
„Jaká je nejbližší planeta s bránou?“ zeptal se Marks. Carterová šla k panelu, na kterém zmáčkla pár tlačítek.
„P3X-474. Je neobydlená. Měli bychom se tam dostat za méně než hodinu. To by mělo stačit, než selže hyperpohon,“ odpověděla a pak se obrátila k ostatním.
„A co pak?“ zeptal se Jackson.
„Transportujeme se na povrch a pak půjdeme bránou domů,“ odpověděl Mitchell.
„Tato loď nesmí padnout do nesprávných rukou. A zadruhé jsem myslel na něco jiného, co se týče lodi,“ řekl Marks.
„A na co?“ zeptal se Mitchell.
„Celou posádku přenesu na povrch P3X-474. Doufám, že budou mít dostatek času, aby se dostali k bráně a zadali adresu Země,“ odpověděl Marks.
„A co pak?“ zeptala se Carterová.
„Já s Marksovou, Evansem a Evansovou tu zůstaneme. Vás všechny tam přenesu také. Jestli se mi to podaří, tak aktivuji maskování. S lodí budeme muset být v pohybu, jinak by nás našli i přes zapnuté maskování. Pak odpojím jádro od ovládacích prvků a vstoupíme do hyperprostoru dříve, než nám selžou štíty,“ odpověděl Marks.
„Kevine, zůstávám tu s tebou,“ řekla Sam. Kevin se usmál a řekl jí na to: „Věděl jsem, že to řekneš.“
„Takže, jestli to chápu správně, jo? Vy nás přenesete na planetu a vás pět tu zůstane?“ zeptal se Mitchell.
„Ano, nás pět to tu zvládne. A k tomu je Athena poblíž té planety, tak jim jdu zavolat. Jinak byste se měli jít připravit, za necelou hodinu jsme tam,“ odpověděl Marks.
„Pan chytrý rozhoduje natolik, že se mu daří rozdělit celý tým,“ řekl naštvaně Mitchell při odchodu z místnosti. Kevin pohlédl na Sam, která mu řekla: „Promluvím s ním.“
„Ne, to udělám já,“ řekl Kevin a šel za Mitchellem na chodbu, kde ho také zastavil.
„Podplukovníku, nevím, na co narážíte, ale dost mně to vadí,“ řekl Marks. Mitchell se zastavil a otočil se k němu.
„Já vám povím, co mi vadí. Vadí mně jenom to, že mně dlouho trvalo tenhle tým dát dohromady. Teď se do toho vpletete vy a tým se mi začne rozpadat.“
„Tak zaprvé, podplukovníku, vím, že vám to dlouho trvalo a prošel jste si hodně. A abych vám řekl pravdu, taky jsem to neměl lehký. A zadruhé, od Sam jsem se to dozvěděl, až potom, co se rozhodla a oznámila to vedení. Takže se vší úctou, nesvádějte to na mě nebo na někoho jiného. Sam se rozhodla sama, já jsem jí do toho nijak nezasahoval,“ řekl Marks a odešel od Mitchella, který zůstal stát s pootevřenými ústy.

Prostor, P3X-474, Odyssey – o necelou hodinu později
Odyssea vystoupila z hyperprostoru téměř nad planetou.
Veškerá posádka byla připravena na transportních místech, aby je mohl Marks transportovat na planetu. Na můstku stál Mitchell s Teal’cem, Jacksonem a Valou, kteří byli přeneseni zároveň s posádkou na můstku, na kterém zůstala Marksová s Evansovou a Evansem, kterému dal Marks velení.
Marks s Carterovou byli v místnosti s jádrem, kde prováděli úpravy maskování.
„Všichni jsou pryč,“ ozvala se z interkomu Marksová.
„Rozumím. Zamaskuji loď,“ odpověděl Marks, který seděl u hlavní stanice, na které zmáčknul na pár tlačítek.
Odyssea se pomalu nad planetou zamaskovala. Hned poté se z hyperprostoru vynořily dvě orijské lodě, které je začaly hledat.

P3X-474, louka
Zbytek posádky spolu s Mitchellem, Teal’cem, Valou a Jacksonem rychle běželi k bráně, která byla od nich ještě pár metrů.
„Rychle, lidi, nemáme spoustu času!“ zařval Mitchell, který běžel vpředu.
„Lidi, máme problém!“ zařval po chvilce tentokrát Jackson, který zahlédl orijskou loď, která proletěla atmosférou. Mitchell rychle zařval: „Pohyb!“ a ještě přidal na tempo. Rychle doběhl k zadávacímu panelu, na kterém zadal adresu Země.

Prostor, P3X-474, Odyssey, místnost s jádrem
Marks seděl u hlavní stanice, na které měl zobrazené senzory, které udávaly pohyb dvou orijských lodí.
„A sakra. Jedna z těch lodí míří přímo na planetu. Senzory zaznamenávají, že se brána právě aktivovala, ale, než se dostanou na Zem, budou mrtví.“ Kevin zapnul vysílačku a řekl: „Jane. Musíš nás demaskovat a rychle vystřelit na orijskou loď, která je nad povrchem planety.“
„Rozumím. Vypínám maskování a nabíjím hlavní zbraně.“
Odyssea se demaskovala těsně u orijské lodi, která zůstala na orbitě. Jane s Odysseou letěla tak rychle k povrchu, že málem nestihla zaměřit orijskou loď. Z Odyssey během chvilky vyšlo několik paprsků, které zasáhly přímo orijskou loď.

P3X-474, louka
Mitchell pohlédl na oblohu, kde viděl Odysseu, jak se vznáší nad orijskou lodí, do které střílí hlavními zbraněmi.
„Rychle, lidi!“ Ještě spousta členů posádky bylo stále na planetě.

Prostor, P3X-474, Odyssey, můstek
Mike seděl ve velitelském křesle, se kterým byl otočen směrem k Jane, která po chvilce ohlásila: „Štíty nepřátelské lodi kolísají.“
„Pokračujte!“ nařídil Evans.
„Pane, jak jste na tom s tím asgardským jádrem?“ zeptal se do zapnuté vysílačky na křesle.

Prostor, P3X-474, Odyssey, místnost s jádrem
Marks vstal ze židle a podíval se na diagnostiku, která se zobrazila na obrazovce za asgardským panelem, hned na to odpověděl: „Ještě to chvíli potrvá. Zbavte se té orijské lodi a pak hned leťte na orbitu planety.“
„Chvíli potrvá? Pokud vím, tak jsme teprve začali,“ opravila ho Sam.
„Pravda, jenže ho asi neodpojíme, protože naše štíty jsou na minimum a budeme potřebovat plán B.“
„A ten je?“
„Co takhle dilatace času? Snadné použití,“ odpověděl Kevin a Sam se tomuhle nápadu víceméně přiklonila.
„Je to na tobě.“

P3X-474, louka
Poslední dva členové posádky prošli bránou a Mitchell pohlédl na Odysseu, které se podařilo zničit orijskou loď. Hned potom vstoupil do brány.

Prostor, P3X-474, Odyssey, můstek
Celou lodí to pěkně otřáslo, když explodovala orijská loď.
„Orijská loď byla zničena, letím na orbit planety.“
„Jane, dávej pozor, ať nás ta poslední loď nezasáhne! Nemáme štíty!“ ozval se z interkomu Marks. Marksová zapnula vysílačku a odpověděla: „Rozumím.“
Odyssea se během několika vteřin dostala na orbitu, kde na ni čekala orijská loď.
„Brácho, doufám, že máš nějaký plán, protože nás právě zaměřila ta orijská loď,“ řekla Jane do vysílačky.

Prostor, P3X-474, Odyssey, místnost s jádrem
Marks se přesunul k asgardskému panelu se slovy: „Nejspíše tu nějakou delší dobu pobudeme.“
„Našla jsem ho.“ Carterová seděla u počítače, na kterém měla připravený program pro dilataci času, který našla v nabídce v asgardském jádru. Marks zmáčknul na kámen a loď během chvilky byla obklopena dilatačním polem. Orijská loď se chystala vystřelit, jenže ta loď byla mimo dilatační pole, kde běžel čas jinak.
„Hotovo,“ řekl Kevin a pohlédl na Sam.

Prostor, P3X-474, Odyssey, můstek
Jane vstala z křesla a pohlédla před sebe.
„Co to je?“ zeptala se.
„Pane?“ řekl do vysílačky Evans a vstal také.
„To je v pořádku. Jen jsme aktivovali dilatační pole času. Získáme tím trochu času. Přijďte všichni za námi do místnosti s jádrem.“
„Hned tam budeme,“ řekl Evans a všichni tři opustili můstek.

Prostor, P3X-474, Odyssey, místnost s jádrem – o deset minut později
Marks s Carterovou stáli před asgardským jádrem, které bylo nadále aktivováno. Také pomocí něho mohli aktivovat dilatační pole. Před nimi stál zbytek, který je poslouchal.
„Díky asgardské technologii jsme mohli aktivovat časové dilatační pole, které bylo vytvořeno jen kolem Odyssey,“ řekla Carterová.
„A co uděláme teď?“ zeptala se Marksová.
„Co nejrychleji zprovozníme štíty a vypneme dilatační pole. Pak nám nezbývá nic jiného než se pustit s nimi do boje. To také přináší i své problémy. Jak už víme, bude trvat celkem půl hodiny, abychom odpojili jádro od ostatních systémů. Podle výpočtů by měla Athena opustit hyperprostor pět minut po vypnutí dilatačního pole. Do té doby jsme v tom sami,“ řekl Marks.
„Dobrá. Takže to přináší další otázku. Kolik času uběhne tady a kolik v normálním prostoru?“ zeptala se Marksová.
„Odpovím ti takhle. Nechtěj to vědět,“ odpověděl Kevin.
„Děkuji. Už vím, že se tě na nic nemám ptát.“ Kevin se na ni usmál a pak se obrátil k Sam.
„Měli bychom se dát do práce. Když budeme dříve hotovi, nebudeme tu dlouho trčet a čekat ještě déle na Athenu.“
„Souhlasím.“ Kevin kývnul hlavou a se sestrou odešli z místnosti. Mike se Sharon zůstali u Sam, která se otočila k asgardskému panelu, na kterém začala pracovat.

Prostor, P3X-474, Odyssey, řídící místnost dvě
Kevin s Jane přišli do místnosti, kde byl hustý kouř. Oba několikrát po sobě zakašlali a pak trochu poodstoupili od dveří.
„Měli bychom tu trochu vyvětrat.“
„Filtrační systém musel být poškozen.“
„Proč vlastně nejdeme do tvé spíže a nespustíme štíty přes záložní systém?“ zeptala se Jane.
„V tom je ten problém. Ta místnost není dokončena. Na generátor pro štíty bych potřeboval více energie, než jsme tehdy měli. Teď se ZPM je to snadný, ale stavět se mi ho zrovna nechce,“ odpověděl Kevin a se zakrytou pusou vešel dovnitř.
„Ty jsi génius na této lodi, tak co uděláme?“
„No, … jestli nejsou krystaly poškozené, tak to bude jednoduchý. Ale pokud jsou, tak použijeme asgardské jádro a vytvoříme si je.“
„Výborně,“ řekla Jane a šla za ním.
„Takže jdi ke stanici a já mezitím jdu zjistit škody generátoru, který je o dvě patra výš.“
„Jistě. Hlavně dávej pozor, ať při cestě nenarazíš na nějakého bubáka.“
„Na jakého bubáka? Co vím, tak nás tu je jen pět.“
„Já jen pro jistotu,“ řekla Jane a šla ke stanici. Kevin nechápavě pokrčil rameny a vydal se na kratší cestu ke generátoru, který byl o dvě patra výše.

Prostor, P3X-474, Odyssey, místnost s jádrem
Carterová seděla u počítače, na kterém hledala nejjednodušší způsob, jak vypnout asgardské jádro. Mezitím Evans s Evansovou seděli u hlavní stanice, kde se snažili zprovoznit ventilaci na patnáctém, sedmém a třetím podlaží.
„Ventilace v řídící místnosti dvě nelze zprovoznit. Musela být vážně poškozena,“ oznámila Evansová.
„Pokuste se ji nějak opravit. Naší prioritou jsou hlavně štíty, které musíme plně zprovoznit, jinak dlouho nevydržíme,“ řekla Carterová a odešla od počítače. Přišla blíže k Evansové a na panelu před ní zmáčkla na pár tlačítek. Na obrazovce se zobrazila struktura ventilace, kde byla poškozena nejvíce.
„Běžte do této sekce, tam by měl být ten hlavní problém,“ řekla Carterová a Evansová s bratrem odešli z místnosti. Jakmile ti dva opustili místnosti, přesunula se k asgardskému panelu, na kterém aktivovala Thorův hologram, se kterým potřebovala projednat nejjednodušší a nejlehčí způsob vypnutí asgardského jádra a nejrychlejší opravu štítů.

Prostor, P3X-474, Odyssey, řídící místnost dvě
Jane už nebavilo sedět u stanice, a tak šla k panelu, který vedl ke generátoru štítů. Jakmile ho otevřela, objevil se kouř.
„Fuj.“ Jakmile kouř ustál, dotkla se jednoho z krystalů a najednou se objevila jiskra. Jane poposkočila a spadla na zem. To ji také zachránilo, protože se u dveří objevil jeden bojovník od Oriů, který začal jen tak střílet z hole. Jane se lekla a rychle se odplazila bokem se slovy: „Sakra. Co teď?“ Jane nikde po ruce neměla vysílačku a nikdo poblíž ní nebyl. Nezbývalo jí nic jiného, než dřepnout a pomalu se pohybovat za stanicí. Obrněný muž procházel místností a hledal Jane, která se chtěla nenápadně vytratit z místnosti. Přitom přemýšlela, jak se sem mohl dostat, když je zapnuté dilatační pole.
„Zůstaňte stát,“ řekl muž, když namířil hůl na Jane. Jane na něj pohlédla a se zvednutýma rukama vstala ze země. Podívala se mu do očí a pak se usmála, protože si vzpomněla na to, co slíbila Kevinovi a na to, co ji naučil. Jane rychlým pohybem udělala přemet dozadu a vykopla muži hůl z rukou.
„Pěkný,“ řekla Jane a namířila hůl na muže, kterému nezbývalo nic jiného než zvednout ruce nad hlavu. Pak Jane jen tak začala pochodovat po místnosti a přemýšlela o tom, co s ním udělá. Než něco vymyslela, přišla k panelu a pustila vnitřní komunikaci.
„Brácho, vrátíš se sem, prosím. Mám tu nezvaného hosta.“
„Hned jsem tam,“ odpověděl Kevin. Jane pak sedla na židli a s namířenou holí na muže čekala na Kevina, který během pár vteřin přišel zpátky. Hned, když viděl orijského vojáka, pohlédl na Jane.
„Tak to je ten bubák, kterého jsi myslela?“ Jane kývla hlavou a pak se poškrábala na hlavě. Kevin zavrtěl hlavou a z kapsy vytáhnul stahovací pásku, kterou muži přivázal ruce za zády. Hned potom šel s ním do cely s doprovodem sestry, která stále v rukou držela hůl.

Prostor, P3X-474, Odyssey, třetí podlaží
Sharon s Mikem přišli k hlavnímu panelu, který vedl k ventilaci do řídící místnosti dvě. Otevřeli panel, ve kterém byly uškvařené dráty. Mike jen povzdychnul a pak otevřel druhý panel, který byl hned vedle prvního. V něm byly náhradní díly, které vyndal ven a položil na zem. Sharon mezitím vytáhla poškozené dráty. Všude bylo ticho, až do té doby, než se na chodbě ozval zvuk neznámého původu. Mike i Sharon se zarazili a pro jistotu vytáhli z dalšího panelu zbraně, které tam byly pro případ, kdyby na loď vnikli útočníci. Zbraně hned namířili před sebe a čekali, až se objeví pan neznámí nebo paní neznámá. Mike kývnul na sestru, ať zavře oba panely, aby se v případě přestřelky nepoškodily ještě více. Když se chvilku nic neozvalo, pomalu, a hlavně opatrně se vydali vpřed. Při první odbočce se zastavili. Než pokračovali, podívali se zpozad rohu do další chodby. Vzduch byl čistý, a tak pokračovali k další odbočce, která byla poblíž řídící místnosti dvě, kde předtím napadl orijský muž Jane, o kterém ještě ti dva se Sam nevěděli.
„Vím, že jen nás pět je na lodi, ale co to bylo za zvuk?“ zeptala se tiše Sharon. Mikem nevědomě pohnul rameny a zastavil se u další odbočky. Pohlédl za roh, ale hodně rychle vrátil hlavu zpátky.
„Co se děje?“ Mike ukázal prstem na další chodbu a pak tiše odpověděl: „Máme tu Orie.“
„Cože? Jak se sem dostali?“
„To nevím, ale na lodi zůstat nemůžou. Jsou tam pouze čtyři, takže na tři,“ řekl Mike a začal odpočítávat na prstech. Když skončil u nuly, tak se vynořili zpozad rohu a začali střílet po útočnících.
Kevin zrovna zavíral dveře od cely, když zaslechl střelbu z M9tek. Pohlédl na sestru a ta mu rychle podala hůl, se kterou to uměl tak, jak se střílením poslepu. Jane rychle běžela do zbrojnice a Kevin šel na místo střelby z druhé strany, než byl Mike se Sharon.
Mikovi po několik zásahů po mužích došla munice stejně jako Sharon.
„A to si říkáme vojáci. Trefili jsme jenom dva,“ řekla Sharon.
„Měli bychom se vrátit zpátky na akademii.“ Po chvilce zaslechli výstřely z hole a pak pád dvou těl. Poté zaslechli kroky blížící se k nim. Sharon ještě měla jeden náboj v pistoli, jen o tom nevěděla. Zpozad rohu se objevil Kevin a Sharon se ho lekla a zmáčkla „kohoutek“ na pistoli, ze které vyletěla kulka do země. Kevin se rychle schoval za roh.
„To jsem já.“
„Promiň,“ řekla Sharon, když se Kevin na ni zděšeně podíval. Pak zvedla pistoli a Mike s Kevinem automaticky reagovali a sklonili se.
„Buď s tou zbraní opatrná, prosím,“ požádal ji Mike a Sharon s úsměvem kývla hlavou. Kevin se najednou zarazil a řekl: „Sam.“ Když neodpověděla na jeho volání, všichni tři se rychle rozeběhli za Sam do místnosti s asgardským jádrem.
Po pár vteřinách všichni tři přiběhli k místnosti. Naštěstí měl Kevin rychlé reflexi a zadržel ty dva za sebou, kteří se řítili hned za ním. Sam totiž vystřelila z P-90ky, protože si myslela, že to jsou Oriové.
„Sam, nestřílej! To jsme my,“ zařval Kevin a opatrně se podíval do místnosti, kde Sam byla skrčena za stanicí.
„Promiň,“ omluvila se a vstala. Kevin při chůzi k ní, pohlédl na podlahu, na které leželi dva mrtví vojáci.
„V pořádku?“
„Jo. Jak se sem dostali?“
„Nejspíše se sem dostali, když jsme přišli o štíty. V tu chvíli se sem mohli přenést kruhy,“ odpověděl Kevin a šel ke stanici, na které spustil vnitřní senzory. Na obrazovce se objevilo dalších dvanáct kontaktů. Kevin povzdychnul a pak vytáhl z kapsy PDA, na který si přetáhl z panelu data. Po minutové domluvě se vydali na lov zbylých vojáků. Kevin šel se Sam a Jane a Mike šel se Sharon. Všichni si při cestě vyzvedli ve zbrojnici plnou výzbroj. Byli natolik vybaveni, že by mohli jít do války.
Polovina vojáků byla na stejném podlaží, jako jsou oni, takže šli rovnou do útoku. Sharon s Mikem šli o šest pater výš, kde se nacházel můstek se třemi vojáky. Poblíž něho byli další tři.
Když Kevin zaznamenal na PDA příchozí vojáky, tak pokynul rukou a stáhli se na místo, kde mohli zahájit palbu z bezpečné vzdálenosti. Během pár vteřin ležely na zemi dvě mrtvoly. Kevin ještě pokynul rukou, protože Jane chtěla jít dál. Měla štěstí, jelikož se objevili zbylí čtyři, kteří, jakmile je zahlédli, po nich začali střílet. To ale nezabránilo všem třem je trefit na první pokus. Jane si ulevila a pohlédla na bratra.
„Děkuji.“
„Není zač.“ Všichni tři vstali na nohy a Kevin se podíval na PDA, na kterém se mu zobrazovaly pouhé tři kontakty, které po chvilce zmizly.
„Jsme čistí. Můžeme se vrátit k opravám,“ řekl Kevin do vysílačky, ze které přišla rychlá odpověď: „Rozumím.“ Všichni tři pak šli zpátky do místnosti s jádrem. Tentokrát si už starosti dělat nemuseli, protože věděli, že teď už jsou na palubě vážně jediní spolu s jedním kamarádem, který je držen v cele.
Mike se Sharon se vrátili k panelu, který otevřeli, a pokračovali v opravách ventilace.
Sam s Kevinem a Jane se vrátili do místnosti s jádrem, kde Sam znova aktivovala asgardský hologram. Jane se rozzářily oči, když viděla Thora.
„Nechcete mi zobrazit i Kvasira? S ním jsem si hodně rozuměla.“
„Jistě,“ odpověděla Sam. Kevin pohlédl na Jane a pak na Sam, která vedle Thora zobrazila i Kvasira. Jane byla v momentě šťastná. Dřepla před něj a řekla: „Ahoj Kvasire.“
„Ahoj Jane.“ Kevin pohlédl překvapeně na Sam, která se na něj usmála.
„Kvasire, potřebujeme tvoji pomoc. Jak se dají co nejrychleji zprovoznit štíty, tak aby vydrželi co nejdéle?“ Kvasir pohlédl na obrazovku, která byla za asgardským panelem. Během chvilky se na obrazovce zobrazil postup opravy. Jane hned řekla: „Děkuji.“
„Rád jsem pomohl. Kdyby něco, tak se kdykoliv zeptej,“ po těchto slovech Kvasir zmizel. Jane vstala a pohlédla na Kevina, který nemohl věřit svým uším.
„Je to Kvasir. Na Zemi byl Kvasir bůh moudrosti, tak co se divíš?“ zeptala se Jane a šla k panelu, kde si přehrála na počítač data, která jí Kvasir poskytnul. Kevin mezitím stoupnul k asgardskému panelu, na kterém zmáčkl na kámen a během chvilky se vedle něj objevil Heimdall. Sam se zasmála a Kevin se otočil směrem k ní.
„Co? Ty máš Thora a sestra Kvasira. Tak proč já nemůžu mít Heimdalla?“ Sam se ještě jednou zasmála a obrátila se k počítači, na kterém se snažila spolu s Thorem najít nejrychlejší způsob vypnutí asgardského jádra.
Trvalo jim celkem dvě hodiny, než zprovoznili štíty do režimu online. Teď museli nastavit štíty tak, aby vydržely co nejdéle. Podle propočtů jim stačí jen šedesát pět procent na to, aby vydržely útok Oriů, než dorazí Athena.

Prostor, P3X-474, Odyssey, řídící místnost dvě
Jane s Kevinem seděli v řídící místnosti dvě u hlavní stanice, na které měli zobrazená procenta funkčnosti štítů. Každou minutou se zvedala o jedno procento. Když se jim podařilo vyčistit průtok toku energie ze ZPM, tak mohli štíty během několika minut nastavit rovnou na sto procent. Kevin vstal ze židle a aktivoval vysílačku.
„Lidi, jdeme na věc.“ Jane vstala také ze židle a spolu s Kevinem odešli z místnosti.

Prostor, P3X-474, Odyssey, můstek
Mike se Sharon přišli na můstek a usedli na svá místa. Během několika vteřin se k nim připojila i Jane, která sedla rovnou k pilotní konzoli. Jakmile Mike usoudil, že jsou připraveni, řekl do vysílačky: „Jsme připraveni.“
„Rozumím. Vypínáme dilatační pole času,“ odpověděl Marks.

Prostor, P3X-474, Odyssey, místnost s jádrem
Sam stála u asgardské panelu, na kterém vypnula dilatační pole.
„Hotovo. Můžeme začít,“ řekla Sam.

Prostor, P3X-474
Dilatační pole bylo vypnuto a Jane rychle nahodila podsvětelné motory a s Odysseou letěla vpřed. Orijská loď letěla hned za ní. Po chvilce na Odysseu dopadl první paprsek a štíty klesly jen o jedno procento. Odyssea se během chvilky otočila a pomocí paprskometů se jim úspěšně podařilo zničit poslední orijskou loď. Jane udělala stejný manévr jako Kevin.

Prostor, P3X-474, Odyssey
Jane se zasmála a pak dodala: „Musela jsem to taky vyzkoušet.“
„Sourozenci ve všech směrech,“ řekl na to Mike a Jane s úsměvem na něj pokrčila rameny.
Kevin seděl u stanice a Sam stála u asgardského panelu, kde se snažila odpojit jádro od všech ovládacích prvků na lodi. Vlastně ho chtěla vypnout úplně. Kevin mezitím předělával hyperpohon zpátky do normálního provozu.
„Máme dvě minuty, než Athena vystoupí z hyperprostoru,“ řekl Kevin při pohledu na monitor.
„Ještě potřebuji patnáct minut,“ řekla Sam, když našla program pro vypnutí asgardského jádra. Program má běžet patnáct minut, takže do té doby musí vydržet stát na místě.
Na můstku všichni netrpělivě čekali, co teď přijde. Buď se objeví další orijské lodě dříve než Athena, anebo se objeví dříve Athena, která je bude bránit. Čas plynul velmi rychle, že Jane začala nervózně říkat: „Tik ťak, tik ťak.“ Pak se podívala na čas. Zbývalo posledních deset vteřin. Jane sledovala čas, jak postupně ubýval. Devět, osm, sedm, šest, pět, …
Kevin sledoval čas, stejně jako Jane. Tři, dva, jedna. Sam pohlédla na Kevina, který během několika vteřin zajásal.
„Jo! Jsou tady.“ Kevin rychle zmáčknul na pár tlačítek a řekl: „Atheno, tady Marks.“

Prostor, P3X-474, Athena, můstek
Plukovník Svitsová stála v přední části můstku, odkud sledovala z okna Odysseu.
„Tady Svitsová. Ráda vás vidím. Jak vám můžeme pomoci?“
„Stačí, když nám sem pošleš pár inženýrů,“ odpověděl Kevin.
„A kde jsi nechal ty své?“ zeptala se s úsměvem Helen.
„Heh. Ti právě nejspíše sedí v SGC s nohama na stolech a čekají, až se jim ozveme.“
„Za chvilku je máš tam.“
„Děkuji. Ale pro jistotu zůstaňte ve střehu. Očekáváme tu návštěvu.“
„Rozumím,“ řekla Helen a Kevin dodal: „A ještě něco. Skvělé načasování.“
„Svitsová konec.“ Helen se zasmála a obrátila se ke dvěma věrným důstojníkům, kteří začali plnit rozkazy, které jim během několika vteřin dala.

Prostor, P3X-474, Odyssey – o třináct minut později
Na palubě Odyssey po chodbách pochodovala převážně posádka z Atheny, která pomáhala s opravami. Ještě doposud se neobjevila žádná orijská loď, takže měli dostatek času na vypnutí jádra a skočit do hyperprostoru.
Kevin se Sam stáli u panelu a čekali, až program skončí.
„Ještě dvě minuty a nikde nikdo. Není to divný?“ zeptal se Kevin.
„Až tak moc ne. Poslyš. O čem ses předtím s Cameronem bavil?“
„O tom se mi moc mluvit nechce.“
„Buď mně to řekneš ty, nebo on.“ Kevinovi se moc do této konverzace nechtělo, ale nakonec jí odpověděl: „Tak dobrá. Mitchell mi dává za vinu, že jsi dobrovolně přijala velení Hammonda.“ Sam vyprskla a hned se ho zeptala: „Cože? On ti to dává za vinu?“
„Jo. Prý, že za vše mohu já. Obzvlášť potom, co jsme se my dva dali dohromady. Zdůraznil hlavně to, že jsem se do jeho týmu vpletl. Což to už jsem vypěnil a řekl jsem mu, že jsem se to dozvěděl, až když ses rozhodla.“
„Vždyť to je pravda. Řekla jsem ti to, až potom, co jsem se rozhodla a oznámila to vedení. Netušila jsem, že to bude mít na něj takový dopad. Ale zachoval ses správně.“ Kevin přisunul k sobě Sam, která se o něj opřela. O pár vteřin později se ozvalo pípnutí. Sam s Kevinem se otočili k panelu a pohlédli na obrazovku, na které stálo: „Asgardské jádro bude vypnuto za pět vteřin“. Kevin zapnul vysílačku na svém uchu a řekl své sestře, že se má připravit na vstup do hyperprostoru, jakmile bude funkční. Hned potom se asgardské jádro vypnulo. Sam pak šla ke stanici, na kterém zmáčkla na pár tlačítek. Po chvilce zaslechli zvuk nabíhajícího hyperpohonu.
„Atheno, tady Marks. Hyperpohon je plně funkční, vstupujeme do hyperprostoru,“ oznámil Marks do vysílačky.
„Rozumím. Setkáme se na Zemi,“ odpověděla Svitsová.
„Můstku, tady Marks. Můžete vstoupit do hyperprostoru.“
„Rozumím.“

Prostor, P3X-474
Athena se dala jako první do pohybu a vstoupila do hyperprostoru. Jako druhá ji následovala Odyssea. Obě lodě měly štěstí, protože se zrovna z hyperprostoru vynořovaly tři orijské lodě.

Hyperprostor, Odyssey – o deset minut později
Kevin se Sam čekali na příchod Jane, pro kterou má Kevin překvapení. Jakmile k oběma přišla, Kevin vytáhnul z kapsy šátek a zavázal jí oči. Ze začátku se Jane bála a byla zvědavá, co na ni přichystal. Když ji pomalu vedli po chodbách Odyssey, tak se v jednu chvíli málem „rozprskli“ smíchy.
„Brácho, kam mě to vedeš?“
„Počkej a uvidíš,“ odpověděl Kevin a vstoupili do výtahu, kterým vyjeli o dvě patra níže, kde posádka měla prostor pro cvičení nebo pro zábavu. Kevin zastavil Jane před dveřmi, které byly zavřené. Vytáhl z kapsy kartu a pomocí ní otevřel dveře. Všude kolem nich bylo ticho a Jane o ničem, co pro ni přichystal, nevěděla.
„Jestli to bude nějaká tvá rošťárna, tak si to doma vyřídíme.“ Kevin pomalu oddělal šátek z jejích očí a Jane byla v momentě překvapena. Otočila se k bratrovi a skočila mu do náruče.
„Děkuji,“ řekla Jane a vyskočila z jeho náruče. Pak běžela do středu hřiště a řekla: „Holky versus kluci.“ Kevin dovedl Jane do tělocvičny, kterou si zřídil hned, když dostal velení. Jane vzala do rukou basketbalový míč a šli hrát. V tělocvičně byli čtyři důstojnice a čtyři důstojnici. Sam jim dělala rozhodčí, takže šla ke středu, vzala do rukou míč a pak jim ho hodila do vzduchu. Kevin je vyšší než sestra, a tak kluci dostali míč a začala pravá hra. Kevina bránila sestra a zbylých osm si „rozebralo“ hlídání podle toho, kdo s kým buď chodí, anebo má rodinu.