Stargate Ships: S02E01 – Samota, část 2

V předchozích dílech jste se dočetli:
Druhá aliance na K9M-802 držela v zajetí český tým HB-1, ze kterých se snažili získat informace, kam přestěhovali zbylé Simi, a kde najdou Nicovu manželku Charleen. Místo základny Digammy jim dali adresu P4Q-385, kde vyslaný tým Druhou aliancí zranil doktorku Kašparovou a podplukovníka Carterovou, která se při pádu praštila hlavou o pařez a následkem toho ztratila paměť. Kvůli ztrátě paměti Sam opustila Kevina zrovna v té době, kdy se pomalu chystal ji požádat o ruku. Místo toho si Sam stále myslela, že chodí s Jackem O’Neillem. Poté, co Kevin zahlédl Jacka se Sam, jak se líbají, okamžitě se odebral na Odysseu, kde sbalil všechny její věci do krabice, do které dal také snubní prstýnek, který jí chtěl dát.

Poté, co získali informace o planetě, kde Druhá aliance drží Simi, Kevin se svou posádkou Odyssey se vydali na planetu P3P-635. Když tam dorazili, čekalo tam na ně deset lodí Druhé aliance. Jakmile se podařilo Druhé alianci vyřadit na Odyssey štíty, Marks přenesl na planetu celou posádku, která unikla bránou na stanoviště Delta. Marks poprvé aktivoval vnitřní hlas Odyssey, která má vlastní vědomí v počítači asgardského jádra. Pět lodí Druhé aliance si to zamířilo za Odysseou, když provedla krátký hyperprostorový skok k planetě, ke které měli původně namířeno. Marks rychle Odysseu zamaskoval a doufal, že je nenajdou. Pravda byla opakem a hned je po několika minutách našli. Všech pět lodí pak zaměřilo můstek Odyssey, na který několikrát vystřelily.

Země, SGC
Generál Landry stál v řídící místnosti, kde hovořil s kapitánem Evansem, který před chvílí dorazil s celou posádkou Odyssey na Zemi. Oba stáli za seržantem Harrimanem, který čekal na spojení s Athenou, která brzy vystoupí z hyperprostoru nad Zemí. Do řídící místnosti rychle přiběhla jak Sam, tak i Jane, když se dozvěděly, co se stalo.
„Kde je Kevin?“ zajímalo Jane.
„Zůstal na Odyssey. Chtěl, abychom odvolali Athenu z cesty tam,“ odpověděl Mike.
„To jsem ale já zamítl, takže jakmile sem dorazí Athena, nabere pár lidí a vyrazí rovnou k poslední známé poloze Odyssey,“ dopověděl Landry. Bylo téměř jisté, že se Jane hned přihlásí, aby letěla s nimi. Bylo ale překvapující, že se zpozad ní ozvala Sam: „Chci taky letět.“ Všichni se obrátili směrem k ní, jelikož by je potom všem, co si ti dva udělali v poslední době, nenapadlo, že by chtěla letět dobrovolně za ním.
„Jste si tím jistá, podplukovníku? Ve vašem stavu bych to moc nedoporučoval,“ řekl Landry.
„Ano, chci letět. Sice si to nepamatuji, ale prý byl pro mě důležitou částí života,“ odpověděla Sam.
„SGC, tady Athena. Jsme na orbitě planety,“ ozvala se najednou z interkomu v řídící místnosti Helen. Všichni se najednou přesunuli k Harrimanovi, který měl hned vedle sebe mikrofon. Seržant ho aktivoval, aby generál mohl odpovědět.
„Tady generál Landry.“
„Pane, jsme připraveni na okamžitý odlet.“
„Přeneste k sobě na palubu kapitána Evanse, poručíka Marksovou a podplukovníka Carterovou, poletí s vámi.“
„Ano, pane. Zaměřujeme jejich lokátory.“ Během několika vteřin byli všichni tři přeneseni na palubu Atheny, kde je plukovník Svitsová přivítala.
„Jsou na palubě. Ozveme se, jakmile dorazíme na místo.“
„Hodně štěstí,“ popřál jim Landry.
„Děkuji, pane. Svitsová konec.“ Spojení mezi SGC a Athenou bylo přerušeno.
„Pane. Myslíte, že je nějaká šance na záchranu? Sám jste viděl, že vysílač Odyssey přestal v jednu dobu vysílat, a tak to nadále i je,“ zajímalo Harrimana.
„Doufám, že tu nějaká ta naděje je,“ odpověděl mu na to Landry a odešel do své kanceláře.

Prostor, P3P-635
Poté, co lodě druhé aliance dokončily svou misi, odletěly od planety, kde měly dříve základnu. Tam, kde předtím byla Odyssea, poletovaly malé trosky, které tam zůstaly. Krom těch trosek tam nebyl nikdo. Žádná loď, žádné známky života na planetě, prostě nic.

Na chodbách poletovaly kousky z toho, co zbylo z velké exploze na můstku, po kterém už nejsou žádné stopy. Odyssey se těsně před zničením chodby, kudy běžel Kevin, podařilo zprovoznit další malý generátor štítu, kterým dokázala obklopit celou chodbu. Jenže dříve, než stihla štít aktivovat u dveří, prolítlo několik kusů z rozpadajícího se můstku rovnou na chodbu. Kevin právě teď ležel v té chodbě v bezvědomí.
„Pane, slyšíte mě?“ ozývalo se z interkomu.
„Podplukovníku, jste v pořádku?“ snažila se zjistit Odyssea. Kevin bezmocně nadále ležel v bezvědomí na zemi. Až po několika minutách se probudil.
„Podplukovníku?“
„Odysseo?“ vysoukal ze sebe a pak hned následovalo zasyčení a slabé zakřičení.
„Podařilo se mi zprovoznit štít kolem této chodby. Izolovala jsem ji tak od výbuchu můstku,“ informovala jej. Kevin pohlédl před sebe, viděl, jak kus přepážky chybí. Šlo tak vidět prostředí vesmíru. Poté pohlédl na své krvavé ruce, které měl položené na břichu. Pak se podíval o trochu dolů a viděl kus konstrukce zabodnuté ve svém břiše.
„Odysseo, funguje transportér? Potřebuji pomoc.“
„Bohužel, po výbuchu můstku přestalo vše fungovat. Stěží se mi podařilo zamaskovat loď tak, aby ji nemohli detekovat. Schovala jsem nás v radiaci po výbuchu můstku. Lodě před pár hodiny odletěly, jsme v bezpečí,“ odpověděla Odyssea.
„Díky, … za všechno.“ Kevin pohlédl za sebe, kde byla přepážka otevřena a v pohodě se ní dalo projít, problém byl v tom, že se nemohl zvednout z podlahy, na které byly kusy z konstrukce lodi. Sice měl málo sil, ale snažil se pohnout, co nejvíce mohl, a odplazit se tam, kde by mohl dát vědět ostatním, pokud vysílač funguje.

Hyperprostor, Athena
Plukovník Svitsová s majorem Bartem se snažili ze všech sil posílit dosah dálkových senzorů, aby dosáhly až na místo, kde se naposledy nacházela Odyssea. Oba stáli na můstku v zadní části, kde krom skleněné mapy byla i jedna velká dotyková obrazovka, na které právě teď byly zobrazeny dálkové senzory.
„Sama vidíte, že senzory nic nedetekují. Byly dokonce upraveny tak, aby detekovaly i její maskování.“
„Klidně mohl změnit frekvenci maskování. Musíme to zkoušet dál,“ řekla Helen a přišla ke třem stojícím důstojníkům, kteří se nacházeli ve přední části můstku.
„Jestli tu je šance, že můj bratr žije, tak to nevzdám. Slíbila jsem, že ho nikdy neopustím, že na něj dohlédnu.“
„My se také nevzdáme, Marksová,“ řekla Helen.
„Za hodinu budeme na místě,“ ohlásila Nyklová čas příletu na místo.
„Na dálkových senzorech nic není, tak doufám, že tam nebudou na nás čekat jako prvně,“ řekl Mike.
„Když tam na nás budou čekat, tak skočíme hned do hyperprostoru.“

Domovská planeta Pinů
Alec Pin, velitel Pinů, právě teď procházel vesnicí. Jeden z jeho podřízených čekal u velkého domu, ve kterém se nacházeli všichni důležití z pinské vlády. Když k němu Alec přišel, podal mu papíry s informacemi o úpravách vesmírných bitevních lodí.
„Výborně. Zatím se nám daří dobře. Co naši hosté?“ zeptal se, když oba vešli do budovy.
„Stráže je zavřela do cely. U cely se budou střídat po čtyřech hodinách. Stráže se bude střídat po třech,“ odpověděl Ells. Alec vstoupil do místnosti, kde uprostřed místnosti byl velký kulatý stůl, u kterého sedělo dvanáct vysoce postavených mužů.
„Mám pro vás dobré zprávy,“ začal s těmito slovy, když se postavil k židli, která byla volná, „můžeme začít.“

Prostor, P3P-635, Odyssey
Se svým zraněním se dokázal Kevin akorát odplazit pár metrů za další přepážku, kterou Odyssea hned uzavřela. Podle vnitřních senzorů, které jí byly k dispozici, zjistila, že na tom není moc dobře. Bohužel nevěděla, co má udělat, jelikož transportér byl vyřazen z činnosti spolu s některými systémy.
„Marksi,“ promluvila na něj.
„Copak, Odysseo?“ zeptal se.
„Snažím se vás udržet vzhůru, než dorazí pomoc.“
„Žádná pomoc nedorazí. Řekl jsem jim, ať sem Athena neletí. Ale děkuji, že se snažíš.“

O měsíc dříve
Abydos, hangár pro Odysseu, Odyssey
V místnosti, kde se nachází asgardské jádro, byla Sam spolu s Kevinem, kteří diskutovali s Thorem a Kvasirem o samotné Odyssey. Napadlo je, že by Odyssea mohla mít vlastní inteligenci. Nejdříve se zdálo, že je to beznadějný, ale po několika hodinách přemýšlení napadlo samotného Thora, jak by to šlo udělat. Než ale začal s vysvětlováním, tak nejdříve chtěl zjistit, jestli je jeho nápad proveditelný. Po pár simulací se zdálo být, že by to vážně šlo udělat. Thora napadlo, že by udělal to samé, co udělal on kdysi dávno s Asgardy. Tím, že nahrál jejich vědomí do jádra, tak se stali všichni součástí Odyssey. Ale tentokrát by nenahrál jejich vědomí, ale vytvořil by nové vědomí, což by byla samotná Odyssea. Skutečnost ale byla taková, že to dá více práce než s pouhým nahráním. Thor i Kvasir za pomocí jádra vytvářeli postupně jeden program za druhým, až skončili u čtyřicátého programu, který měl přes milión řádků kódů. Když všechny programy byly připraveny, Thor je sloučil dohromady a spustil diagnostiku, zda-li se programy mezi sebou nehádají. Po hodině se ukázalo, že je vše v pořádku, a tak sloučený program spustil a čekal, až se ozve výsledek.
„Ahoj,“ ozvalo se najednou z interkomu v místnosti, kde se nachází jádro. Kevin nevěřícně pohlédl na Sam, která zírala na něj stejně jako on na ni.
„Thore, ty jsi génius,“ řekl Kevin a vstal ze židle.
„Slyší nás?“ zajímalo Sam.
„Ano, slyším vás. Byla jsem stvořena tak, abych mohla mluvit, slyšet a používat veškeré programy, které jsou na této lodi,“ odpověděla umělá inteligence.
„Mohu ti říkat Odysseo?“
„To je na vás, jak mi budete říkat,“ odpověděla.
„Jsi teď hlavní mysl Odyssey, tak ti tak budu i říkat.“
„A jak mám oslovovat vás? Předpokládám, že vy jste velitel této lodi, mám pravdu?“
„Ano, máš pravdu. Jinak mi můžeš říkat, jak chceš. Kevin nebo Marks, či podplukovník, nechám to na tobě,“ odpověděl Kevin.

Současnost
Hyperprostor, Athena
Plukovník Svitsová stála za kapitánem Nyklovou, která na obrazovce měla zobrazený čas do výstupu z hyperprostoru. Když zbývala necelá minuta, Svitsová se přesunula ke svému křeslu a řekla do aktivovaného interkomu: „Všichni na svá místa.“ Na můstku se okamžitě ztlumila světla a posádka se přesunula na svá místa.
„Vystupte z hyperprostoru, štíty na maximum.“

Prostor, P3P-635, Athena
Athena vystoupila z hyperprostoru poblíž planety, kde původně měla Odyssea letět. Když všichni zahlédli malé trosky, pomysleli na to nejhorší. Hlavně když viděli známou pozemskou konstrukci.
„Ach bože,“ vyšlo z Jane.
„Co ukazují senzory?“ zajímalo Helen.
„Senzory potvrdily, že ty trosky pochází z Odyssey. Ale nikde tu nemohu detekovat asgardské jádro. Kdyby explodovala celá loď, asgardské jádro by bylo taktéž zničeno, a to by také znamenalo, že bychom detekovali z něj určitou radiaci. Nikde tu ale není,“ oznámil Pavel.
„Mohli ho klidně ukrást. Už dlouho touží po získání asgardské technologie,“ řekl Mike.
„Kevin by ho jen tak z ruky nedal. Musí…“ než stihla Helen dopovědět větu, zarachotil jim na můstku interkom. Všichni se najednou zarazili a zavládlo na můstku ticho.
„Halo, slyšíte mě někdo tam?“ ozval se ženský hlas. Nikdo ten hlas nepoznával, ale během chvilky si na něj někdo vzpomenul.
„Odysseo, jsi to ty?“ ozvala se Sam.
„Ano, jsem to já,“ odpověděla Odyssea.
„Co to…?“ nechápala Helen.
„Vysvětlím vám to až pak. Odysseo, kde jsi?“
„Vyčkejte, odmaskuji nás,“ odpověděla Odyssea. Během několika vteřin se v prostoru vedle planety odmaskovala pozemská loď. Když všichni z můstku Atheny viděli, jak Odyssea vypadá, nemohli tomu věřit.
„Můstek…“
„Je úplně zničený, i celá přední část Odyssey,“ dopověděl major Barta.
„Známky života?“ zajímalo Jane.
„Jeden, ale je strašně slabí,“ odpověděl major.
„Dostaňte nás tam, rychle!“ rozkázal Mike. Helen kývla na Pavla, který hned přenesl na Odysseu Mika, Jane, Sam a připravený lékařský tým.

Prostor, P3P-635, Odyssey
Všichni byli přeneseni poblíž chodby, která vedla k můstku, který už nebyl. Když přeběhli k chodbě, která se dělila do více chodeb, uviděli na zemi krev, která se táhla do jedné ze čtyř chodeb.
„Brácho!“ zakřičela Jane. Doufala, že se jí sám ozve. Ale po pár metrech běhu po stopách krve jej našli na podlaze.
„Kevine.“ Dřepla k němu a snažila se mu nahmatat pulz. Sice byl slabí, ale hlavní bylo, že stále žije. Lékařský tým zajistil na místě to hlavní, než ho přenesli na ošetřovnu na Atheně. Hned poté, co ho přenesli, šel Mike se Sam do místnosti s jádrem. Jane si to namířila do místnosti, kde bylo vše, co bylo na můstku.

Hned potom, co Sam s Mikem přiběhli do místnosti s jádrem, oba stoupli k panelům, na kterých zjišťovali stav lodi. Věděli, že s Odysseou už nikam jen tak nepohnout. Ale nechtěli se lodi za žádnou cenu vzdát. Odyssea sice nedokáže letět hyperprostorem, jelikož by se při cestě pomalu začala rozpadat, ale napadlo je něco jiného. Už kdysi dávno přemýšleli o stavbě vlastní SuperBrány.
„Myslím, že je načase to vyzkoušet,“ řekl Mike.
„Myslíte, že Odyssea zvládne průlet SuperBránou? Sice to není let jako hyperprostorem, ale když se něco zvrtne, tak…“
„Ano, vím, co by se mohlo stát. Hlavně co nejrychleji musíme odsud vypadnout, než zjistí, že jsme tady. Pak bychom se už odsud nedostali,“ odpověděl Mike a co nejrychleji za pomocí asgardského jádra začal vyrábět segmenty SuperBrány.
„Moment,“ zarazila se na chvíli Sam, „kam ta červí díra povede?“
„Do Pegasu. Daedalus s Apollem se u SuperBrány střídají. V tuto chvíli by tam měl být Daedalus.“

Galaxie Pegasus
Prostor u SuperBrány, Daedalus
Plukovník Steven Caldwell odpočíval ve svém velitelském pokoji, kde ležel na gauči a sledoval na zapnuté obrazovce film, který si s sebou vzal, když byl Daedalus posledně na Zemi. Zjistil, že tyhle hlídky kolem SuperBrány jsou pěkně nudné. Vždy, když kolem prolétala wraithská loď, zamaskovali jak loď, tak i SuperBránu, aby na ni Wraithi nepřišli.
Stejně jako velitel lodi, tak i jeho zástupce Dave Kleinman, který před měsícem byl povýšen na majora, seděl v pokoji pro zastupující velitele. Na pracovním stole měl spoustu papírů, které od svého povýšení nestihl vyplnit. Od chvíle, kdy byl povýšen na majora, začal dostávat více a více úkolů, že pár dní potom začal litovat, že nezůstal u hodnosti kapitána. Ale plukovník věděl, že bude na něj spolehnutí, jinak by ho nenavrhl na povýšení. A jelikož Dave nechce zklamat plukovníka, tak ve svém volném čase se pustil do papírování.
Mezitím co dva nejvyšší důstojníci se věnovali svému, jediná důstojnice, kapitán Pat Meyersová, seděla na můstku, kde dohlížela na zbytek posádky. Sice tam nuda byla, ale když si vzala do rukou tablet, hned vyzvala jednoho důstojníka na šachový turnaj. Po několika minutách hraní se ozval důstojník pozorující senzory: „Příchozí červí díra.“ Pat okamžitě pohlédla před sebe. Když viděla, jak se SuperBrána pomalu aktivovala, zapnula na velitelském křesle interkom.
„Plukovník Caldwell a major Kleinman na můstek.“
„Co se děje?“ ozval se jako první Steven.
„Pane, máme tu příchozí červí díru,“ odpověděla Pat.
Steven co nejrychleji vstal z gauče a vyrazil k můstku se slovy: „Jsem na cestě.“
Po chvilce cesty se oba vyšší důstojníci dostavili na můstek, kde před velitelským křeslem na ně čekala Pat.
„Pane.“
„Ozval se někdo?“ zeptal se Caldwell.
„Ano, pane. Právě teď přijímáme vysílání skrze bránu,“ odpověděl důstojník, který seděl za konzolou místo Kleinmana.
„Pusťte to,“ s těmito slovy se přesunul k boční obrazovce, na které se zobrazila Helen.
„Helen, co se děje?“
„Máme problém. Jde o Odysseu, nedokážeme ji přesunout hyperprostorem až k Abydosu. Má velká poškození, dlouho určitě nepoletí.“
„Co máte v plánu?“
„Víme, že kdyby letěla hyperprostorem, tak by se při cestě rozpadla dříve, než bychom dorazili. Takže jsme postavili pomoci jádra segmenty SuperBrány a aktivovali ji sem. Pošleme k vám Odysseu, segmenty pak rozložíme a sestavíme je poblíž Abydosu. Pak nám ji pošlete zpátky,“ vysvětlila vše Helen.
„Rozumím, budeme na ni čekat.“
„Nevíme, jestli přežije cestu tam, proto na palubě nikdo nebude,“ doplnila informace.
„Jakmile se tu objeví, zahákneme ji. Caldwell konec.“

Mléčná dráha
Prostor, P3P-635, Odyssey <=> Athena
Vše na Odyssey bylo přichystáno tak, aby vydržela průlet SuperBránou až do Pegasu k Daedalu. Čekalo se jen na pokyn, kdy ji mohou vyslat.
Jane s Mikem a Sam se postarali o nejdůležitější a vytáhli všechna ZPMka, která byla nepoškozena. Bohužel, ze tří ZPMek bylo pouze jedno jediné v pořádku. Zbylá dvě byla rozbitá na malé kousky. Mike nechal Sam s Jane přenést na palubu Atheny, kde Pavel připravoval zaháknutí Odyssey.
„Dobrá, vše je hotovo, můžeme začít,“ oznámil Mike.

Plukovník Svitsová pohlédla na kapitána Nyklovou, která na její povel přenesla kapitána Evanse na můstek.
„Kapitáne, pomalu sestupte k zadní části Odyssey. Pak přední část přikotvěte k trupu a pomalým tahem s ní leťte k SuperBráně.“ Pavla kývla hlavou, že rozumí, a dala se do práci.
Athena se pomalou rychlostí blížila k Odyssey, která setrvávala několik kilometrů od SuperBrány. Jakmile Athena sestoupila nad Odysseu, pomalu přední část lodi ukotvila na horní trup Odyssey. Pak kapitán zažehla hlavní trysky a s Odysseou si to namířila rovnou k aktivované SuperBráně.

Galaxie Pegasus
Prostor u SuperBrány, Daedalus
Daedalus setrvával pár metrů od levé strany SuperBrány, kde čekal na obě pozemské lodě. Během několika vteřin se ze SuperBrány objevila Odyssey, kterou tlačila vpřed Athena. Když plukovník Caldwell viděl napůl zničenou Odysseu, zvedl se z velitelského křesla a šel dopředu, aby Odysseu viděl blížeji. Během chvilky se ozvala z interkomu plukovník Svitsová: „Stevene, necháme vám tu Odysseu a vrátíme se zpátky. Jakmile budeme na Abydosu, tak sestavíme zpátky SuperBránu a dáme vám vědět.“
„Rozumím. A co její posádka?“
„Podplukovník přenesl celou posádku na planetu dříve, než Odyssea byla vážně poškozena. Pak tam zůstal sám. Momentálně ho teď dávají dohromady.“
„Rozumím… Caldwell konec.“ Steven se díval na Athenu, která uvolnila Odysseu mimo dosah tvořícího víru v SuperBráně. Po zaktivování SuperBrány ní proletěla zpátky Athena do Mléčné dráhy.
„Je v blízkosti nás nějaká loď?“ zeptal se pro jistotu Caldwell.
„Jeden wraithský křižník letící hyperprostorem,“ odpověděl major Kleinman.
„Směr letu?“
„Jen kolem nás prolétá, žádný náznak toho, že by si nás všimli.“
„Dobře. Kontaktujte Atlantidu o situaci, hned jak se ozve Athena, mi dejte vědět. Majore, můstek je váš,“ řekl Caldwell při odchodu z můstku.

O dvě hodiny později
Mléčná dráha
Abydos, Athena
Athena vystoupila z hyperprostoru nad Abydosem, kde v tuto chvíli byli na výrobní lince Onestar, Enterprise, Sun Tzu, Columbia a Princeton. Na planetě bylo celkem padesát členů pracující pod SGC, kteří pomocí asgardské technologie stavěli postupně lodě třídy Daedalus. Po vystoupení z hyperprostoru se dali hned do opětovného sestavení SuperBrány.

Mezitím co dávali dohromady SuperBránu, Sam s Jane pochodovaly po ošetřovně a čekaly, až přijde Mark Reynolds. Když jej obě zahlédly, šly hned k němu.
„Tak co?“ ozvala se první Jane.
„Rád bych s vámi mluvil o samotě,“ odpověděl Mark. Jane pohlédla na Sam a pak na Marka, kterého následovala do další místnosti, která mu sloužila jako kancelář.
„Co mi chcete říci a nesmí o tom nikdo vědět?“
„No, kus té konstrukce byl odoperován, ale malé částečky z ní se dostaly do oběhu krve. Potřebuji vás, abyste za pomocí transportéru oddělala největší kusy, ty malinké odděláme přes přístroj na čištění krve,“ odpověděl Mark. Jane kývla souhlasně hlavou a řekla: „Dobře… Kolik jich je?“
„Celkem pět. Ale měli bychom je z oběhu krve dostat ven co nejdříve.“
„Jistě, dojdu si jen pro tablet.“

Galaxie Pegasus
Prostor u SuperBrány
Když se SuperBrána znovu zaktivovala, Athena po pár vteřinách z ní vyletěla. Okamžitě letěla k Odyssey, kterou zakotvila. Hned poté aktivovali znovu SuperBránu a s doprovodem Daedala se obě lodě vydaly do Mléčné dráhy.

Mléčná dráha
Abydos
Ze SuperBrány vyletěly americké lodě třídy Daedalus nad Abydosem, kde pak za použití asgardského jádra na dostavěném Hammondovi přenesli Odysseu do hangáru, kde opravářské týmy byly připraveny na okamžité její opravování.

Mezitím, co obě lodě letěly ke svým hangárům, tak Jane s Markem oddělávali za pomocí transportéru kousky malých konstrukcí, které se dostaly Kevinovi do oběhu krve. Bylo to velmi náročné, jelikož některé kousky byly stále v pohybu.
„Nešlo by je nějak zastavit, alespoň na pár vteřin? Takhlenc nemám žádnou šanci je zaměřit a transportovat.“
„Ne, nešlo, protože právě teď má zbylé dva kousky v tepně jeho pravé ruky,“ odpověděl Mark. Jane chtěla praštit tabletem o něco, ale v tom jí zastavil pípání přístrojů.
„Rychle, zastavily se oba dva kousky.“
„Rozumím. Zaměřuji oba kousky, a právě teď je transportuji na misku,“ hned jakmile to dopověděla, tak vedle ní na stolku v misce se objevily dva kousky konstrukce.
„Hotovo,“ ulevila si Jane, když to nejhorší už pominulo.
„Výborná práce, poručíku.“
„Děkuji, doktore,“ odpověděla s úsměvem, a pak pohlédla na svého bratra, který spal přikrytý peřinou na lůžku.

Odyssea byla zakotvená v hangáru, kde všichni dělníci začali s její opětovnou opravou. Tato oprava ale přinášela větší namáhavost, jelikož celá přední část lodi explodovala spolu s můstkem, a tak všechno museli začít stavět znovu.

Po ukotvení Daedala v hangáru dal plukovník Caldwell všem pár hodin osobního volna, a tak polovina posádky zašla do velké jídelny, která byla zřízena v podzemí hned u středu spojující všechny hangáry. Stejně tak to udělala i plukovník Svitsová na Atheně.

O několik hodin později
Poté, co členové posádky opustili lodě a vydali se do jídelny, plukovník Svitsová s plukovníkem Caldwellem dali spolu řeč. Právě teď seděli v křeslech ve velitelské kanceláři Svitsové, která seděla za pracovním stolem, kde měla otevřenou složku s nápisem „UI“.
„Generál O’Neill navrhl, aby na všechny lodě bylo používáno UI i spolu s asgardským jádrem.“
„Jak to chce udělat?“ zajímalo Stevena.
„Na to jsem se ho před týdnem taky zeptala, myslím, že odpověď uhádneš hned na poprvé,“ odpověděla Helen.
„Za pomocí asgardského jádra.“
„Přesně tak,“ odpověděla Helen s lusknutím prstů. Steven se zasmál a nahlédl do složky, která tam ležela.
„Slyšel jsem, že Onestar spolu s Enterprise budou brzy vypuštěny. A Číňané se také činí, jejich Sun Tzu by měl být vypuštěn do šesti měsíců, a to ji stavějí bez pomocí jádra.“
„Jo, jo, snaží se nás co nejrychleji dohnat, ale technologicky budou asi na tom nejhůře. Asgardské jádro zatím nesou pouze dvě lodě. Daedalus a Apollo je budou mít, jak jen to půjde, což předpokládám, že to bude až po dokončení Odyssey,“ řekla Helen a napila se horké kávy.
„A co Marks?“
„Jeho sestře se podařilo transportovat z jeho těla zbytky úlomků, které se mu dostaly do oběhu krve. Měl by být v pořádku. Ale to je to lepší, nejhorší ho teprve bude čekat, až se probudí. Carterová si už na polovinu vzpomněla. A potom, co se stalo v SGC, to nebude moc snadné pro oba dva.“
„A co se tam stalo?“ zajímalo Stevena. Opřel se lokty o stůl a čekal na odpověď.
„No, políbila před ním generála O’Neilla,“ odpověděla a nejraději by se zahrabala pod stůl, když to vyzradila. Steven vykulil oči a zíral jak cosi. Se slovy: „Tak to bych nečekal,“ se opřel zpátky o křeslo.
„Já také ne. Za hodinu vyrážíme zpátky na Zemi. Naložíme zásoby a vyrazíme zpátky do vesmíru. A mezitím, co mi tu klábosíme, tak Marksová s Carterovou, Evansem a s Marksem na nosítcích prošli bránou na Zemi. Snad vše proběhlo bez problémů.“
„Je pravda, co jsem slyšel o Enterprise?“ Helen se zasmála a souhlasně mu na to kývla hlavou. Velitel Enterprise byl nedávno zveřejněn mezi všechny veliteli BC-304řek.
„Poručík generál Jonathan Jack O’Neill,“ odpověděla Helen a oba se zasmáli, když věděli, že generál dostal loď s vysněným jménem.
„Ale divím se, že chtěl vlastní loď. To už ho to nebaví v Pentagonu?“ zapřemýšlela se Helen.
„Taky by mě to tam nebavilo sedět, kdybych měl příležitost cestovat na jiné planety,“ odpověděl jí na to Steven a napil se kávy.

Země, SGC
Podplukovník Carterová seděla v kanceláři generála Landryho, kde krom ní a jeho byl i generál O’Neill. Poté, co si Sam částečně vzpomněla na to, co se před tou nehodou dělo, chtěla se omluvit Jackovi za to, co udělala. Jack jako gentleman omluvu přijal, jelikož by od něj bylo hloupé omluvu nepřijmout.
„Velitelka Hammonda?“
„Povýšení mělo proběhnout už před pár dny, ale jelikož jste měla ztrátu paměti, tak nemohlo k povýšení dojít. Až budete plně schopna aktivní služby, pak si budete moci převzít Hammonda,“ informoval ji Jack.
„Ano, pane. Co se teď vlastně bude dít?“
„Pro tuto chvíli se převážně snažíme opravit Odysseu. Vlastně všichni se diví, že Odyssea bude ještě létat, jelikož už byla tolikrát opravena, že se to nedá spočítat ani na prstech,“ odpověděl Landry.
„Dobře, snad bude spravena co nejrychleji.“

K3P-490 – o týden později
K3P-490 byla planeta, která obsahovala šedesát procent vody na celé planetě. Zbylých čtyřicet byla pevnina zarostlá lesy. Krom toho tam byl také jeden velký vodopád, u kterého právě přistával Jumper ze Sibyly, která se před několika měsíci přestěhovala z Pegasu sem na tuto planetu v Mléčné dráze.
Když Jumper přistál, otevřely se dveře a jako první vystoupil velitel vlajkového týmu Sibyly, plukovník Petr Sovik. V rukou držel typickou českou zbraň CZ 805 BREN. Jakož to jediný Čech v týmu měl jiný typ zbraní než jeho společníci. Když se protáhl, pohlédl na zbytek týmu a řekl: „Tak kudy se vydáme?“
„Kdybychom neměli dělat průzkum planety, tak bych navrhl piknik přímo tady,“ odpověděl seržant Allan Ofron. Allan s Petrem se zasmáli a vydali se na cestu k jedné z jeskyň, které byly na planetě. Zbytek týmu jej následoval.

Země, Colorado Springs, Nemocnice Letecké Vzdušné Síly
Poté, co přivezli Markse do nemocnice, se jeho stav značně zlepšil, ale co se týkalo návštěv u něj, tak nechtěl vidět téměř nikoho. Když chtěla za ním přijít Sam, tak pokaždé vzkázal přes Swayna, aby za ním vůbec nechodila.
Jednoho dne přišla do nemocnice za ním Jane s Mikem a Sam. Všichni tři si chtěli promluvit s Kevinem, jenže u schodiště v prvním patře je zastavil Swayn.
„Swayne, prosím, potřebujeme mluvit s Kevinem,“ snažila se ho přesvědčit Jane. Než ale Swayn něco stihl říci, tak všichni čtyři zahlédli Kevina, jak s batohem jde chodbou směrem ke schodišti.
„Kevine…“ hlásla jeho sestra, ale on nic. Sešel po schodišti dolů a vůbec si jich nevšímal. Jane pohlédla na Swayna, který jí to vysvětlil: „Dneska ráno podepsal revers.“ Hned po tom, co jí to řekl, tak se rozeběhla po schodech dolů, aby ho dohnala, jenže když vyběhla z nemocnice, viděla Kevina, jak nasedá k někomu do auta.

Abydos, Athena
Plukovník Svitsová s plukovníkem Svitsem seděli v jídelně, kde si teď dávali oběd. Krom talířů jídla a pití tam také ležely na stole dvě složky, které předtím Helen prohlížela se Stevenem Caldwellem. Janova složka byla otevřena na desáté straně, kde se zrovna zmiňuje o instalaci UI na lodě.
„Nemám nic proti umělé inteligenci, ale viděl jsem tolik filmů s tím, že se bojím, aby ji někdo nepřeprogramoval a nezajal tak loď. Nerad bych třeba přišel o vzduch, či gravitaci, nebo aby někdo vyhodil do povětří celou loď. Mám rád Asgardy jako každý, ale jestli nebudeme mít záruku, že se do jejich šikovného počítače nikdo nedostane, tak prozatím chci Onestar bez UI,“ řekl svůj názor a snědl první sousto masa s kaší.
„Vím, že to má i svá rizika, to ano, ale podívej se na Odysseu. Díky její umělé inteligenci se zachránila loď.“
„Spíše její část,“ opravil ji.
„To je jedno. Ale i přesto bude po několika měsících opět létat.“
„To ano, ale co když se některá z našich lodí opět střetne s Druhou aliancí? Podívej se, jak dopadla Odyssea, která měla tři ZPM. Ostatní lodě krom Daedala, který má dvě, mají pouze jedno. Nevíme, jak Druhá aliance získala takovou technologii, která převyšuje tu asgardskou. Ani nevíme, co by se stalo, kdybychom proti nim poslali Atlantidu nebo Sibylu. Dopadly by stejně jako Odyssea, nebo by je dokázaly porazit? Je tu spousta věcí, které mají nad sebou háčky.“
„Pravda, ale teď nemáme nic jiného, s čím bychom mohli na Druhou alianci zaútočit. Kdyby se vydali na Zemi, jsme v háji,“ řekla Helen a napila se horké bílé čokolády.

Prostor, Abydos, Daedalus
Plukovník Caldwell seděl ve svém velitelském křesle, kde jen čekal na oznámení majora Kleinmana, že kurs k SuperBráně byl zadán. Hned poté se vytvořilo hyperprostorové okno, do kterého loď vletěla.

Galaxie Pegasus
Lantea, Atlantis
Doktorka Weirová stála v operačním, kde spolu s doktorem McKayem, Teylou a Rononem sledovali dálkové senzory, které zaznamenaly přílet dvou wraithských mateřských lodí. Podplukovník Sheppard seděl v křesle připraven na okamžité sundání obou lodí. Atlantida byla zamaskovaná takže, když nepřátelské lodě vystoupily z hyperprostoru, nemohli je Wraithové hned zaměřit. Doktor McKay zmáčkl pár tlačítek na svém počítači a oznámil: „Skenují planetu.“ Elizabeth zmáčkla na panelu jedno tlačítko, čímž se spojila s Johnem.
„Podplukovníku, buďte připraven, zatím nás jen skenují.“
„Rozumím,“ odpověděl John. Rodney pohlédl na Elizabeth, když mu zablikal počítač.
„Přijímám rádiové vysílání. Ti nahoře vědí, že jsme tu a chtějí se s námi spojit,“ oznámil Rodney.
„Spojte nás přes bezpečnou linku, aby nezjistili naši polohu.“
„Hotovo.“
„Tady doktorka Elizabeth Weirová, velitelka Atlantidy,“ ozvala se jako první. Na boční obrazovce se najednou objevil jejich wraithský kamarád Todd.
„Doktorko Weirová, není třeba, abyste byli maskováni. Přilétáme v míru.“
„To nemáme v plánu, dokud nám nevysvětlíte, co tu pohledáváte.“

John netrpělivě vyčkával v křesle, když tu náhle se ozvala Elizabeth: „Johne, přijď sem za námi.“ Křeslo se vrátilo do normální polohy a John vyrazil k nejbližšímu transportéru.