Stargate Ships: S02E04 – Sim

Mléčná dráha
Země, Colorado Springs, SGC
Poté, co se podařilo pozemšťanům zničit celkem třicet pět wraithských základen, se do Mléčné dráhy vrátil zpátky Hammond s Athenou. Obě tyto lodě dostaly úkol, a tak vyrazily na planety, které patří Pinům.
Právě teď se na základně poblíž Landryho kanceláře procházel Marks, který chtěl vědět jen jedinou věc. Když si ho Landry všiml, pozval si ho dovnitř do kanceláře. Marks se před něj posadil do křesla a čekal.
„S9P-215. SG-4 tam operuje tajně a zjistili, že právě tam drží Simi.“

„Vy víte, jak mě potěšit, pane,“ s těmito slovy vstal z křesla a bez toho, aniž by mu Landry něco dalšího řekl, odešel z kanceláře a namířil si to rovnou do transportní místnosti, kde se nechal přenést svou loď.

Prostor, Země, Odyssey
Po několika pracných měsících se podařilo Odysseu opět uschopnit do aktivní služby. S novým trupem a pár vylepšeními se právě teď vznášela na orbitě planety.

Plukovník Marks se nechal přenést rovnou na můstek kde, jakmile se objevil, začal rozdávat jeden úkol za druhým, pak už jen dodal: „Zadejte kurs na S9P-215 a vstupte do hyperprostoru.“ Sedl do křesla a pohlédl na svou sestru, která hned zadala kurs a s lodí vstoupila do hyperprostoru.

S9P-215, Domovská planeta Pinů – o 30 minut později
Celý tým SG-4 se právě teď nacházel v lese, který byl pět kilometrů od pevnosti Pinů. Když se s nimi přes subprostor spojila Odyssea, musel celý tým okamžitě zmizet z pevnosti, aby se mohli nechat přenést na palubu Odyssey, až dorazí. Velitel týmu s jeho zástupcem právě teď stáli u stromů a sledovali cestu, která vedla do pevnosti Pinů.
„Zatím si nás nikdo nevšimnul, že jsme zmizeli,“ řekl major Griof.
„To proto, že si nevšimli toho, že jsme se tam dostali,“ odpověděl mu na to podplukovník Stark a podíval se do dalekohledu, který držel v levé ruce. Jediný, co viděl, byla skupina lidí, která hlídala hlavní vchod do pevnosti. Když podplukovníku zašustěla vysílačka, tak se leknul.
„SG-4, taky Odyssea.“
„Plukovníku, máte skvělé načasování,“ řekl podplukovník, který očekával, že je brzy přenesou na palubu. Místo toho se tam najednou objevil Marks s týmem.
„Podplukovníku Starku.“
„Plukovníku Marksi.“
„Kde se přesně nachází?“ zajímalo Markse.
„Máte s sebou maskovací zařízení? Dovnitř se nepozorovaně nedostaneme.“
„Jo, máme jich pár s sebou spolu s lokátory. Pevnost není nějak chráněna silovým polem nebo štítem, takže transport bude hračka.“
„Dobře, já půjdu s vámi, zbytek týmu se nechá přenést na Odysseu. Lepší bude, když se tam budeme pohybovat v menší skupince,“ navrhl Stark.
„Souhlasím,“ řekl Marks a aktivoval vysílačku: „Tady Marks, přeneste členy SG-4 krom podplukovníka Starka na palubu Odyssey.“
„Rozumím,“ přišla rychlá odpověď zpátky. Během chvilky byli tři členové SG-4 přeneseni na palubu Odyssey a zbytek se vydal k pevnosti Pinů.

Nico s Moiim seděli na pryčně, kde právě teď chtěli zahájit svůj plán pro útěk z vězení, když zrovna do místnosti vcházel jeden z hlídačů. Přišel ke mřížím, zkontroloval všechny Simi a pak se vydal ke dveřím. Jenže než k nim došel, tak za pomoci Zatu jej Marks omráčil.
„Nico,“ řekl Marks a namířil si to s klíči od mříží k nim.
„Kevine Marksi.“ Překvapený Nico přišel ke mřížím, které Kevin otevřel.
„Rád vidím, že jste v pořádku.“
„Jak je Charleen? Je v pořádku?“ zajímalo Nica.
„Je v pořádku. Ale už se chýlí čas k porodu. Takže si pospěšme, abyste to stihnul,“ odpověděl Kevin. Mezitím ostatní, co šli s ním, rozdali ostatním Simům lokátory.
„Odysseo, tady Marks. Zaměřte veškeré lokátory na planetě a přeneste nás na palubu. Hned po tom nás odmaskujte a vstupte do hyperprostoru na Digammu.“ Místnost ozářilo silné modré světlo a všichni najednou byli pryč. Pouze na zemi zůstal ležet strážný.

Hyperprostor, Odyssey
Plukovník Marks s Nicem sedli ke stolu v kanceláři velícího důstojníka, kde krom nich byl i lékařský důstojník, který naléhal stejně jako Marks, aby Nica prohlédl. Nico nakonec s prohlídkou souhlasil a Kevin mezitím zavolal kuchaři, aby pro ně něco připravil dobrého a donesl rovnou do kanceláře. Po prohlídce lékař oznámil, že je vše v pořádku, a tak mohl odejít a nechat je o samotě.
„Nevím, jak se vám mám odvděčit za záchranu. Mockrát vám děkuji.“
„Nikdy jsme nevzdávali naději ve vaše nalezení a zachránění.“

Digamma – o hodinu později
Od doby, kdy Digammu obývají Simové, se hodně věcí změnilo. Navíc od doby, kdy dostali ZPM, mohli pokrýt téměř celou kolonizaci energií, kterou využívají na běžný každodenní život. Navíc ZPM napájí plně aktivní štít nad kolonií, který je v tuto chvíli vypnutý.

Charleen s Kailou posedávaly na gauči a sledovaly televizi, ve které běžel animovaný seriál. V jedné zábavné scéně se obě zasmály a Kaila navíc párkrát povyskočila na gauči. Charleen se zasmála, ale pak najednou pocítila malé bodnutí v zádech. Kaila zpozorovala její náhlou změnu ve tváři a hned se zeptala, jestli je vše v pořádku.
„Nejsem si jistá, ale malá brzy zjevně bude chtít ven,“ odpověděla Charleen. Kaila seskočila hned z gauče a namířila si to k panelu zabudovaný vedle dveří. Vyšplhala na židli a aktivovala jej.
„Zdravotní tým k Charleen Simové.“ Kaila seskočila opatrně ze židle dolů a přicupitala k Charleen, která si na gauč lehla.
„Za chvilku tu bude zdravotní tým,“ řekla Kaila, která stála u Charleeniné hlavy.

Zdravotní tým se po dostání zprávy rychle vydal na cestu k transportéru, který je přenesl na další transportér, který se nacházel pár metrů od Charleeniného domu. Hlavní zdravotník zazvonil na zvonek a dveře jim otevřela Kaila, která je přivolala. Zdravotní tým si to hned namířil k Charleen, která pociťovala první kontrakce. Po rychlé kontrole jí zdravotník oznámil, že má pravda, brzy přivede na svět prvního potomka. Zdravotník ji vzal do náručí a vydali se opět k transportéru. Kaila za nimi si vzala s sebou z pokojíčku přenosný holograf a hned vyrazila za nimi. Než ale odešla z domu, vzala ze skříňky malého plyšáčka pro mimčo, až se narodí. Když ho vzala do rukou, tak po projití dveřmi zavřela dům a zamkla jej.

Hyperprostor, Hammond
Plukovník Carterová na palubě Hammonda se právě teď nacházela v posilovně, kde krom ní cvičili i další důstojnici. Jednoho z nich se zeptala, zda-li by si s ní zabojoval. Voják hodností kapitán nabídku přijal a oba se postavili do vyhrazené části pro boj zblízka. Další voják, co byl poblíž, jim to šel odstartovat. Když všichni oba byli připraveni, voják mávnul rukou se slovy: „Start.“

Mezitím, co ti dva proti sobě bojovali, na můstku major Womacková dostala zakódovanou zprávu subprostorem od Odyssey. Když zprávu otevřela a přečetla, vstala z křesla, předala velení Whiteové a rychle si to namířila na chodbu.

Plukovník s kapitánem si bojové cvičení náramně užívali, v jednom kole na zemi skončila Sam a v tom dalším kapitán. Zrovna, když Sam chtěla kapitána knokautovat, do tělocvičny vtrhla Womacková, která jejich souboj přerušila. Sam tiše zakňučela a čekala, co jí Womacková řekne.
„Dostali jsme zprávu z Odyssey.“
„Stalo se něco?“ vyhrkla hned Sam.
„Právě teď mají namířeno na Digammu, madam. Podařilo se jim zachránit Simi,“ odpověděla šťastně Catherine.
„Změna plánu, leťte na Digammu, a to co nejrychleji. Děkuji za trénink. Hned budu na můstku,“ řekla tak rychle, že ji Womacková málem ani nerozuměla. Rychle si to namířila na můstek, aby učinila to, co po ní Carterová chtěla. Ta si to mezitím namířila do sprchy, aby ten pot ze sebe dostala.

Hyperprostor, Athena
Plukovník Svitsová stála v zadní části můstku u skleněné mapy, na které byla vyznačena planeta, u které mají vystoupit z hyperprostoru. Je to planeta, která patří Pinům. Konzola majora Barta najednou zapípala a Helen si toho všimla. Přišla k němu blíže a zeptala se jej: „Co tam máte?“
„Je to zpráva z Odyssey. Stojí v ní, že se máme obrátit. Že to není planeta, kde drží Simi.“
„Jak to můžou vědět?“ zajímalo Helen.
„Vědí to, protože je právě zachránili. Jsou teď na cestě na Digammu.“
„Ách, díky bohu,“ řekla Helen a s radostí sedla do velitelského křesla.
„Ruším předešlé rozkazy, zadejte kurs na Digammu.“
„Rozkaz. Měním kurs na Digammu,“ oznámila kapitán Nyklová.

Digamma – o hodinu později
Mezitím, co Odyssea rozesílala zprávy na Hammonda a Athenu, se na Digammě připravovala Charleen na porod, který probíhal rychleji než u normálních pozemských porodů. Tentokrát na porod dohlíželi Simští lékaři, jelikož pozemšťané nikdy simský porod nezažili. Poblíž ní byl Teo, bratr Nica, který dohlížel na Charleen každý den od doby, kdy se Nico pohřešuje.
„Jen dýchej, Charleen, vše bude v pořádku,“ uklidňoval ji Teo.
„Chybí mi tu Nico, Teo. Chtěla jsem, aby byl u porodu.“
„A taky budu,“ ozval se hlas vycházející u dveří. Když Teo s Charleen pohlédli ke dveřím, uviděli tam stát Kevina, který popošel bokem. Když Charleen s Teem uviděli stát u dveří Nica, ani jeden neskryli překvapení a radost, že je Nico živý a zdravý.
„Nico…“ Nico rychle přišel k Charleen a políbil ji. Pak ji chytl za ruce a Charleen pokračovala v tlačení. Kevin je chtěl nechat o samotě, a tak zavřel dveře a vydal se za plukovníkem Ryanem Robbinsonem, který se v tuto chvíli nacházel ve své kanceláři.

Ryan seděl za stolem u počítače a sledoval postupy nových staveb, které se nachází několik kilometrů od osady. Rozhodl se, že se pokusí postavit na Digammě to, co se běžně používá na Zemi. Když zaslechl zaklepání na dveře, pohlédl před sebe a řekl: „Dále.“
„Mohu?“ Vykoukl nejprve hlavou Kevin.
„Jistě, pojďte dál, plukovníku.“
„Jaj, to už vědí všichni o mém povýšení?“ zakňučel při sednutí do křesla.
„Úplně všichni. Co pro vás mohu udělat?“
„Přišel jsem se podívat, jak to jde se stavbami a jak si tu zvykli Simové.“
„Před chvílí jsem se na to za pomocí satelitu díval. Je skvělé postavit něco takového jen za pár minut pomocí jádra, dříve nám to trvalo několik let.“
„Technologie se stále vyvíjí. Doufám, že nehodláte stavět mrakodrapy, to by bylo něco.“
„Mohu vám slíbit, že mrakodrapy tu fakt neplánuji. Plánu spíše takové malé vesničky poblíž sobě. V každé z nich bude transportér směřující k nám. Což ještě přemýšlím, kdy tu postavíme obchody,“ zamyslel se nad tímto Ryan. Kevin vyprskl smíchy a po chvilce i Ryan. Při pomyšlení na to, že to tu brzy bude vypadat jak na Zemi, je docela zábavný. Plukovník Robbins má spoustu plánů, co vše by se na Digammě dalo udělat. Když mu zapípal počítač, tak řekl: „Ááá, Athena s Hammondem vystoupili z hyperprostoru.“
„To bylo hodně rychlý. Obě lodě byly na jiných místech a objevily se tu zároveň,“ řekl na to Kevin.
„A jak je na tom Odyssea?“
„Poté, co jí udělali nový trup spolu s generátory štítů, létá svižněji než předtím. Dokonce jsme posílili motory s hypermotory. Budeme tak rychlejší než ostatní lodě. A samotná Odyssea si na to zvyká docela dobře. Když se nudí, tak si s ní někdy popovídám.“
„Nudí? Popovídáte?“ zarazil se Ryan.
„Aha, vy asi nevíte o tom, že Odyssea vlastní UI, kterou jsem pojmenoval taky Odysseou?“ Ryan zavrtěl hlavou.
„Tak teď už to víte. Vlastně díky ní tu dnes mohu stát, jinak bychom celá loď se mnou na palubě byli někde ve věčném lovišti.“
„A už je vám lépe?“
„Krapet to pobolívá, ale jinak je to dobrý. Teď už se na Odyssey mohu cítit bezpečněji, když už nás nedokážou ani na dálku vysledovat. Díky tomu jsme se dostali k Pinům tak snadno, že si nás ani nevšimli. Vlastně teď si myslím, že jejich vůdce musí přímo šílet.“

S9P-215, Domovská planeta Pinů
Alec Pin pochodoval kolem mužů, kteří hlídali Simi. Byl tak rozzuřený, že v místnosti bylo takové ticho, že někoho to mrazilo až po zádech a někomu rovnou děs na tváři. Vidět velitele Pinů naštvaného nezvěstí pro ostatní nic dobrého.
„Jak to že jsou Simové pryč?! Kdo je hlídal?!“ zakřičel Alec. Nic. Všichni mlčeli.
„Tak kdo?!“ zařval a tři muži, kteří hlídali Simi, vykročili vpřed.
„Zbylí běžte!“ Osm mužů odešlo a Alec se naštvaně otočil ke zbývajícím třem mužům zády.
„Pane, já…“ ozval se jeden ze tří mužů.
„Mlč. Jak se dokázali osvobodit?“ zajímalo ho.
„Z ničeho nic se tu objevili ti z Tau’ri. Omráčili nás. Nic jsme nezmohli,“ odpověděl tentýž muž, kterého předtím Alec zastavil v mluvení.
„Tau’ri? Jak to že jsme je neviděli na dálkových senzorech?“
„Nevíme, pane. Naši špióni se nemohou dostat k informacím ohledně jejich pozemských lodí. Zjevně změnili způsob hlášení a střežení jejich informací.“
„Okamžitě se k těmto informacím musíme dostat. Nemůžeme si dovolit, aby se k nám dostali, aniž bychom o tom nevěděli.“
„Ano, pane. Zítra se máme s jedním z našich mužů sejít. Ihned jej informujeme o situaci.“ Alec kývnul a nechal všechny tři muže odejít.

Digamma, základna
Kevin s Ryanem doposud seděli v kanceláři, kde spolu diskutovali o možném vývoji pozemských lodí. Když zrovna debatovali o antických střelách, zaklepaly na dveře plukovnice, které následně vstoupily do kanceláře.
„Plukovníci, nerušíme?“ zeptala se Helen.
„Jistě, že ne. Posaďte se,“ přizval je k sednutí Ryan. Obě plukovnice se usmály a poslušně sedly vedle Kevina do křesel.
„Tak co Charleen?“ zeptala se Sam.
„Ta ještě stále rodí. Nico je tam s ní,“ odpověděl Kevin.
„Co teď budeme dělat, když máme o jednu práci méně?“ zajímalo Helen.
„Budeme se věnovat té další,“ odpověděl Ryan.
„A ta je…?“ zeptala se Sam.
„Druhá aliance a Pinové, především budeme muset najít tu antickou základnu s lodí,“ odpověděl Kevin.
„Nejlepší by bylo, kdybychom zjistili, kdo je u nás tím špehem. Pak by žádné informace už neunikaly,“ řekl Ryan. Najednou zaslechli všichni klepání na dveře, a tak se k nim otočili. U dveří stála doktorka Amanda Robbinsová, která hned vstoupila dovnitř se zprávou: „Porod proběhl úspěšně. Je to zdravá holčička a jmenuje se Odyssea Aia Simová. Byl to nápad Nica.“
„Tak teď doufám, že mě Odyssea nepřidusí, až půjdu spát do pokoje. Ale jinak je to skvělý, jsem rád, že vše proběhlo dobře,“ řekl Kevin.

Nico s Charleen, která držela v rukou jejich novorozenou dcerku, čekali na příchod důstojníků, pro které poslali doktorku Robbinsovou. Charleen nevěděla, na koho se má prvně dívat, jestli na Nica nebo na Odysseu. Byla šťastná, že měla rodinu opět pohromadě. Pár metrů od nich stála Kaila, která tušila, že se brzy vrátí na Odysseu, když vidí, že Charleen už není sama. Když se jako první v pokoji objevil Kevin, Kaila seskočila z židle a přicupala k němu. Kevin se usmál a vzal si ji do náruče.
„Mám ještě volný pokoj na Odyssey?“ zeptala se. Kevina to překvapilo, ale pak to už pochopil a kývnul hlavou.
„Ty tam máš vždycky místečko. A také svou rodinu,“ odpověděl Kevin a Kaila se k němu více přitulila. Sam s Helen je z dálky pozorovaly. Když si Helen všimla, jak se Sam na ně dívá, poplácala ji po rameni se slovy: „Opět žárlíš?“
„Tentokrát ne, když vím, že jim nehrozí žádné nebezpečí,“ odpověděla Sam. Charleen s Nicem je pozorovali a čekali, až za nimi přijdou. Malé Símně jim mezitím spalo v náručí. Sam s Helen, Kevinem, Kailou, Ryanem a Amandou přišli k nim s menším dárkem pro malou slečnu Simovou.
„Ta je roztomilá,“ řekla Helen a prstem pohladila po tvářičkách Odysseu Aiu Simovou.
„Doufám, plukovníku, že vám nevadí, že jsme ji pojmenovali po vaši lodi. Zachránili jste nás a znamená to pro nás mnohé,“ řekl Nico. Kevin položil Kailu, která držela dárek v ruce, na zem a pak odpověděl: „Nevadí mi to. Myslím, že za všechny mohu říci, že jsme rádi, že jste všichni v pořádku a opět pohromadě.“ Nico pohlédl na Charleen a ta na něj. Oba se usmáli a kývli souhlasně hlavou. Kaila už nemohla vydržet dlouhé čekání na dání dárku, a tak vylezla po židli až na postel a připlazila se k miminku. Sedla poblíž ní a položila plyšáčka k Odyssey. Charleen se na ni usmála a pohladila ji po tvářičce. Kaila se zahyhňala a podívala se na malou, která právě zazívla.

Země, Colorado Springs, SGC
SG-4 po úspěšné práci na S9P-215 si konečně mohla dát menšího šlofíka. Všichni, až na podplukovníka Starka, odešli ze základny. Stark nutně potřeboval mluvit s generálem Landrym, který měl brífink s týmem SG-18. Když podplukovník Stark zahlédl tento tým z chodby, která vedla do zasedacího prostoru, rychle se zastavil a popošel zpátky do chodby. Poté, co se rozhlédl kolem sebe, zahlédl vojáka, který tou chodbou právě procházel. Stark ho zastavil a požádal ho, jestli by šel za Landrym a požádal ho, aby šel za ním.
„Jistě, pane,“ odpověděl voják hodností seržant. Stark mezitím stoupl bokem od dveří, aby jej nikdo z SG-18 neviděl. Když Landry za ním přišel, požádal ho, aby s ním šel bokem, kde je nikdo neuslyší. Landry ho nechápal, ale Stark ho ujistil, že mu vše vysvětlí. Když oba došli do Starkovy kanceláře, rychle ji po projití zamknul.
„Můžete mi vysvětlit, co se děje, podplukovníku?“
„Ano, mohu. Právě teď jste měl brífink s SG-18. Tak právě v tomto týmu je ten pinský špion,“ odpověděl Stark a Landry na něj pohlédl.