Stargate Ships: S02E08 – Nepřítel před branami

Galaxie Pegasus
Lantea, Atlantis
Ve večerních hodinách Amelia Banksová seděla v operačním, kde si četla knihu. Najednou z ničeho nic se brána aktivovala a Amelie rychle položila knihu na stolek a aktivovala na bráně štít.
„Neplánovaná mimozemská aktivace!“ Elizabeth přiběhla z kanceláře k Amelii, která hned ohlásila: „Přijímáme signál.“
„Na obrazovku.“ Elizabeth se postavila k obrazovce, která se nacházela hned vedle ní. Na obrazovce se objevil známý Todd, který v posledních měsících pozemšťanům značně pomáhal.
„Todde, překvapuje mě, že jste se ozval.“
„Mám pro vás důležitou zprávu. Pusťte mě k vám. Jak můžete vidět, jsem tu sám.“ Elizabeth pohlédla na Amelii, která po pár stisknutí tlačítek na klávesnici potvrdila Toddova slova.
„Vypněte štít,“ rozhodla Elizabeth, že ho na Atlantidu pustí.
„Štít je vypnut, můžete projít.“ Elizabeth se vydala ke schodům, pod kterými byl tým mariňáků, který už čekal na příchod Todda. Když Todd přišel, Elizabeth už na něj čekala u brány.
„Co pro nás máte?“

„Byl bych rád, kdyby u toho byl i podplukovník Sheppard a doktor McKay.“ Elizabeth kývla hlavou a zapnula na svém uchu vysílačku.
„Johne, Rodney, dojděte do zasedací místnosti.“

O 10 minut později
John, Rodney, Elizabeth a Todd seděli v zasedací místnosti u stolu. Všechny tři zajímalo, co pro ně Todd měl.
„Po vašem úspěšném útoku na známé wraithské základy se zbylí Wraithové seskupili. Když si někteří nejvyšší uvědomili, že se vám podařilo dostat k největším základnám, rozhodli se, že se všichni nalodí na úly a křižníky a vyrazí do jiné galaxie.“ Všichni tři si najednou začali vyměňovat podhledy.
„Do jaké galaxie?“ zeptala se okamžitě Elizabeth. John se naklonil dopředějc a čekal, co Todd odpoví.
„To není známo. Ale určitě zachytíte jejich pohyb na vašich dálkových senzorech,“ odpověděl Todd. John rychle vstal od stolu a vydal se do operačního k Amelii.
„Amelie, zobrazte mi dálkové senzory.“ Amelie kývla hlavou a po dotknutí antického panelu se zobrazila na obrazovce mapa galaxie.
„Do hajzlu,“ taková byla jeho slova, když viděl, kam wraithské úly a křižníky míří. Podíval se za sebe, kde už tou dobou stál zbytek.
„Mléčná dráha,“ řekl Rodney, když viděl směr, kam míří Wraithové.
„Je to náhoda, že míří zrovna tam, nebo vědí o Zemi, že je zrovna tam?“ zajímalo Johna.
„Náhoda. Je to totiž nejbližší galaxie této,“ odpověděl Todd.
„Zadejte Zemi.“

Mléčná dráha
Země, SGC
Plukovník Reynolds se svým týmem se před několika minutami vrátili z mise. V tuto chvíli seděli všichni v zasedací místnosti, kde čekali na příchod generála Landryho, který u sebe v kanceláři měl Mitchella s Teal’cem. Oběma totiž domlouval, aby si konečně někoho vybrali do týmu. Oba si zatím stačili sami, a tak nikoho do týmu nechtěli. Landry se naštval a raději šel za týmem plukovníka Reynoldse, který tam na něj čekal. Když otevřel dveře od své kanceláře, které vedly do zasedací místnosti, zaznělo z interkomu: „Neplánovaná mimozemská aktivace!“
„Co to je tentokrát?“ zajímalo Landryho a namířil si to ke schodům.

Harriman nemusel zavírat iris, jelikož hned po aktivaci dostal identifikační kód Atlantidy. Než Landry sešel schody, přímí přenos na Atlantidu probíhal.
„Doktorko, hlášení máte až za týden.“
„Máme problém. Do Mléčné dráhy míří Wraithové. Po zničení základnách se rozhodli, že zkusí štěstí v další galaxii, která je blízko Pegasu, což je Mléčná dráha,“ informovala jej o situaci.
„Kolik a jak dlouho jim bude trvat dostat se k nám?“ zeptal se Landry.
„Podle dálkových senzorů budou do týdne na okraji Mléčné dráhy. Úlů je osmdesát, křižníků sto,“ odpověděla Elizabeth. Najednou zavládlo na obou stranách ticho.

K9L-MKS
Nová pozemská loď třídy BC-305 se nacházela na začátku stavby. V tuto chvíli se na planetě nenacházela jak Odyssea, tak i Hammond. Obě lodě měly misi, a tak nechali na planetě malou skupinu lidí s trojici Asgardů, kteří jim pomáhali. Na planetě ponechali kapitána Evanse, prvního důstojníka na Odyssey. Kevin mu svěřil na starost dohled nad stavbou lodi podle plánů, které byly zhotoveny.

Mike v tuto chvíli byl v hangáru u asgardského jádra, které bylo postaveno s méně funkcemi, než má Odyssea a Hammond na palubě. Právě teď si nechal za pomocí jádra vytvořit miniaturu Queenmary. Když si z podstavce do rukou vzal 3D model Queenmary, uznal, že takový vzhled by teda nečekal.

(Zvětšený model Queenmary.)

„Tak teď jsem zvědavý, jak ji postavíme,“ okomentoval to Mike a podíval se na Kvasira, který stál hned vedle něj.
„Myslím, že postavení bude ta jednodušší část, kapitáne,“ řekl Kvasir a stoupnul před panel, na kterém přednastavil sestavení konstrukce.
„Tak postavení možná bude snadný, ale zprovoznit ji, to už bude něco jiného.“ Kvasir zmáčkl na průsvitný kámen na panelu a během několika vteřin se před nimi zobrazila zhotovená konstrukce Queenmary.
„Pěkný,“ uznal rychlost stavění.
„Za pomocí jádra bude vše snadnější.“
„Už se těším, až tahle kocábka vzlétne,“ řekl Mike a přišel blíže ke konstrukci.

Země, SGC – o tři hodiny později
Poté, co se Země dozvěděla o hrozbě Wraithů, svolali v SGC mimořádnou schůzi. Všichni velitelé pozemských lodí se nacházeli v zasedací místnosti, kde krom nich byl generál Landry a prezident Hayes. Také si pozvali do SGC doktorku Weirovou, podplukovníka Shepparda a podplukovníka Johnsovou. Všichni seděli kolem velkého stolu. Jako první si vzala slovo Elizabeth.
„Před několika hodinami se nám ozval Todd, že má pro nás informace o možné hrozbě Wraithů. Poté, co nám oznámil, že se všichni Wraithové seskupili, jsme se také dozvěděli, že zkusí hledat další pastviny, bohatší, než jsou v Pegasu. Okamžitě jsme se podívali na dálkové senzory, které potvrdily naše obavy. Do Mléčné dráhy míří osmdesát úlů doprovázených stovkou křižníků. Do týdne budou na okraji galaxie. Doktoru Zelenkovi a McKayovi se podařilo spočítat, kde by wraithské lodě měly vystupovat z hyperprostoru. Můžeme toho využít, jelikož každá loď se k nim přidala z jiného místa, a tak budou různě vystupovat. Nemusíme tak jít proti všem lodím zároveň.“
„A proto jsem si vás sem všechny pozval, chci slyšet vaše návrhy na zničení jejich lodí, než sem dorazí.“
„Máme něco kolem dvaceti ZPM, bylo by dobré, kdyby jich pár navíc dostali i ostatní,“ navrhla Svitsová.
„Je jich dvacet jedna. Doporučuji, aby všechny lodě měly po třech ZPM. Převážně připojená na paprskomety a štíty,“ řekl Marks.
„Souhlasím,“ přiklonil se k tomu Landry.
„Ubydou nám tak dvanáct ZPMek, devět nám zbydou.“
„Bude dobré mít něco do zásoby,“ řekl O’Neill.
„A co zbraňové křeslo na Antarktidě?“ zeptal se prezident.
„Je bez střel. Takže v podstatě k ničemu,“ odpověděl O’Neill, který při posledním použití křesla využil všechny dostupné střely na orijské lodě.
„Bude nejlepší vyrazit do Pegasu, co nejrychleji, než překročí hranice,“ řekla Helen.
„Hammond a Odyssea budou operovat zvlášť poblíž Mléčné dráhy, budeme ničit vše, co se dostane nejblíže hranic. Daedalus a Apollo budou těsně před námi. Athena bude s Onestar, budou v půli cesty mezi Atlantidou a námi, budou nám tak zároveň přeposílat informace o stavu wraithských lodích. Enterprise se Sun Tzu budou skákat tam, kde budou potřeba. Takže budou mezi Daedalem a Athenou. Měli bychom tak alespoň pokrýt část vesmíru, kde by měli Wraithové opustit hyperprostor. Dále máme čtyři Aurory. Jedna loď se bude nacházet u první planety, která se nachází u hranic Mléčné dráhy. Je tam brána a my nesmíme dovolit, aby se k ní dostali. Další Aurory se rozmístí po celé hranici,“ informovala všechny Sam o plánu.
„Co kdybychom zavolali do orijské galaxie?“ napadlo Kevina, který celou dobu přemýšlel, jak získat více lodí.
„To není špatný nápad,“ uznal Jack při pohledu na něj.
„Ještě můžeme brnknout Cestovatelům,“ ozval se John.
„Opět Larrin?“ zeptal se Kevin a zbytek, krom Johna a prezidenta, se zasmál.
„Slíbil jsem jí večeři,“ nakonec vyšlo z Johna.
„Víte vůbec, kde se nachází?“ zeptal se Jan Svits.
„Larrin mi dala adresu,“ odpověděl John.
„Dobrá. Měli bychom začít, co nejdříve. Moc času nám už nezbývá,“ řekl Jack, který měl v současné době v místnosti nejvyšší vojenskou hodnost. Všichni přítomni souhlasně kývli hlavou.
„Dejme se do práce,“ řekla Helen. Všichni velitelé lodí vstali od stolu a vydali se do transportní místnosti, odkud se nechali přenést na své lodě. Elizabeth s Johnem si to namířili do místnosti s bránou, aby se vrátili do Pegasu.

Prostor, Země
Daedalus, Odyssey, Athena, Apollo, Onestar, Hammond, Enterprise a Sun Tzu se nacházeli na orbitě Země, kde čekali na jejich velitele.

Odyssey
Na můstku se nacházel Mike Evans, který seděl u pilotní konzole. U taktické konzole seděla Sharon Evansová. Po příchodu Kevina Markse oba zpozornili a čekali jen na rozkazy.
„Kapitáne, zadejte kurs k SuperBráně. Uděláme si rychlou návštěvu v galaxii Oriů,“ řekl při sednutí do křesla. Mike kývnul hlavou a hned zadal do počítače kurs.

Enterprise
Poté, co Odyssea vstoupila do hyperprostoru, se Jack O’Neill po příchodu na svou loď spojil s ostatními loděmi.
„Za den sraz na hranici,“ po těchto slovech se otočil na majora Erica McKenzie, který na jeho povel aktivoval hyperpohon.

Všechny lodě během pár vteřin opustily orbitu Země a vstoupily do hyperprostoru.

Země, Colorado Springs, dům Marksových
Jane Marksová dostala od bratra nařízené volno, které teď měla. Když se dozvěděla o tom, že do Mléčné dráhy míří Wraithové, chtěla se přidat, jenže Kevin jednoznačně řekl, že ne. V tuto chvíli byla na zahradě, kde právě napouštěla vodu do bazénu, který si před měsícem s bratrem postavili. Na sobě měla modré plavky, které prozatím kryla osuškou, kterou měla omotanou kolem těla. Když byl bazén naplněný, vypnula vodu, osušku odhodila bokem a rychle skočila do bazénu. Po vynoření se zasmála a rozhlédla se kolem sebe. Na zahradě bylo ještě spoustu práce, ale když jí bratr nařídil volno, tak má volno.

Mladý muž stojící před vchodovými dveřmi se snažil dozvonit se dovnitř, ale nikdo neotvíral. Když zaslechl šplouchání vody za domem, sešel schody a vydal se po vyznačené cestičce k bazénu, ve kterém ležela Jane na nafouknutém lehátku.

Když muž přišel k bazénu, potichu se vydal blíže k ní.
„Baf!“ Jane zakřičela a z lehátka se svalila do vody. Po vynoření teprve zjistila, kdo to je.
„Ty jeden…“ nedopověděla větu a rychle po něm šplíchla vodou.
„Ale no ták. Nech mě alespoň svléci, než mě pocákáš ještě více.“ Byl to Pavel Barta, který měl dovolenou stejně jako Jane.
„Nekecat a šup sem za mnou.“
„Jak si přejete.“ Jen co se Pavel svlékl, skočil za ní.

Prostor u SuperBrány, Odyssey – o hodinu později
Kevin Marks po dlouhé době seděl u pilotní konzole. Chybělo mu řízení, a tak se prohodil s Mikem Evansem, který v tuto chvíli stál u prosklené mapy.
„Aktivujte ji,“ řekl Kevin. Sharon po zmáčknutí několika tlačítek aktivovala SuperBránu, která vytvořila červí díru. Když Kevin viděl, že je stabilní, zažehl hlavní motory a vydal se s lodí přímo do středu.

Galaxie Oriů
Celestis – o půl hodiny později
Vala s Tominem po příletu Odyssey povolali všechny dostupné lodě, které jim zůstaly. Celkem jich sehnali devět. Pravě teď se nacházeli s Kevinem na náměstí, kudy prochází denně mnoho lidí.
„Kolik máme času?“ zeptala se Vala.
„Do týdne by měly být na hranicích Mléčné dráhy,“ odpověděl Kevin.
„Tak to bychom si měli pospíšit,“ usoudil Tomin.
„Použijeme SuperBránu, červí díra povede přímo do Pegasu. Není to od tama moc daleko,“ řekl Kevin. Po skončení konverzace se Kevin nechal přenést na Odysseu a Vala s Tominem na jednu orijskou loď.

Prostor mezi Mléčnou dráhou a galaxií Pegasus – o dvacet hodin později
Jako první z hyperprostoru se vynořila Enterprise, hned za ní se objevil zbytek. Všechny lodě setrvávaly na jednom místě, kde čekaly na příchozí rozkazy.

Enterprise
O’Neill stál u boční obrazovky, na které byla zobrazena Carterová. Oba byli členové vlajkového týmu. Avšak delší dobu mají jiné rozkazy i úkoly.
„Generále,“ ozvala se major Simonsová a Jack se na ni obrátil, „Senzory zaznamenaly výstup desíti lodí z hyperprostoru.“ Jack nadzvednul udiveně obočí. Požádal Sam, aby chvíli počkala, a šel se podívat na výstup lodí z hyperprostoru. Když viděl Odysseu, kterou následovalo devět orijských lodí, nemohl tomu uvěřit.
„Tohle je lepší, než jsem očekával,“ okomentoval to a vrátil se zpátky k obrazovce, na které se zobrazil i Marks.
„Doufám, že jsme tu na čas.“
„Pospíšil jste si.“
„Ještě, že existují SuperBrány,“ zachechtal se Kevin, jelikož oni celou cestu sem letěli hyperprostorem, on si polovinu cesty zkrátil SuperBránou.
„Devět lodí je slušný počet. Jak se ti to podařilo?“ zeptala se Sam.
„Vala je až moc přesvědčivá v tomhle. Je na jedné z lodí s Tominem.“
„Ještě, že ji máme. Tak jestli je to všechno, tak jsme tu všichni. Cestovatelé by měli čekat na stanovených souřadnicích.“
„Jsme tu v předstihu a ve větším množství, než bylo plánováno. Měli bychom se pustit do toho co nejrychleji, než na to Wraithové přijdou,“ řekl Kevin.
„Takže… Můžeme začít?“ zeptala se Sam.
„Můžeme,“ odpověděl Jack. Obrátil se na majora McKenzieho a řekl: „Spojte se se všemi loděmi a pošlete jim pokyny.“ Major kývnul hlavou a v následujících vteřinách přišly rozkazy všem lodím.

Během několika vteřin všechny lodě, až na Odysseu a orijské lodě, vstoupily do hyperprostoru.

Odyssey
Kevin opět sedl k pilotní konzoli, na které si zobrazil program na poslání zprávy. Po velkých změnách na můstku si pořídil pod konzolami běžnou klávesnici s písmeni a čísly. Bylo tak teď snazší posílat zprávy na různé lodě. Po velmi rychlém napsání pokynů a souřadnic, kde by Wraithové měli opustit hyperprostor, se vydaly i ostatní lodě na lov.

Jedna orijská loď zůstala na místě, zbytek vstoupil do hyperprostoru.

Galaxie Pegasus
Lantea, Atlantis – o šest hodin později
Elizabeth seděla vedle Rodneyho v operačním, odkud sledovali na dálkových senzorech postup Wraithů.
„Do deseti minut poblíž Atheny vystoupí z hyperprostoru čtyři úly a deset křižníků,“ oznámil Rodney.
„Mají k dispozici Onestar a jednu orijskou loď. Měli by to zvládnout,“ řekla Elizabeth, která se podívala na počítač, který ukazoval na mapě tři tečky a dalších čtrnáct mířící k nim.
„Už se ozval Sheppard?“ zeptal se Rodney.
„Před hodinou. Podařilo se mu sehnat pět lodí. Cestovatelé jich moc nemají, ale pomohou nám.“
„Dvacet šest lodí proti sto osmdesáti. Není to moc vyrovnaný,“ řekl na to Rodney.
„Ještě, že mají ZPM. Pro jistotu sleduj senzory, jestli některá jejich loď nepřekročila hranici. Kdyby ano, tak jsme na řadě my.“ Elizabeth vstala od panelu, odkud si to namířila přímo do své kanceláře.

Prostor, Athena
Poté, co dala Helen Pavlovi dovolenou, se usadila stejně jako Kevin u pilotní konzole. Pavlu poslala k taktické konzoli. Všichni byli na svých místech, kde čekali na přílet wraithských lodí. Když chybělo jen pár minut do jejich příletu, začala Helen s vydáváním rozkazů.
„Aktivujte štíty, nabijte paprskomety.“ Na můstku se automaticky ztlumila světla se znícím poplachem.
„Zaznamenávám otevírání hyperprostorových okem!“ Helen se spojila s ostatními loděmi a řekla: „Tak lidičky, jdeme na to.“

Prostor
Z hyperprostoru se vynořily čtyři úly s doprovodem desíti křižníků. Obě pozemské lodě spolu s orijskou loď nečekaly na reakci nepřátelských lodí a hned začaly s palbou.

Athena
„Zaměřte první úl a transportujte hlavici,“ rozkázala Helen. Pavla kývla hlavou.
„Hlavice na cestě.“ Na obrazovce zobrazující pozici nepřátelských lodí zmizela tečka znázorňující mateřský úl.
„Úl byl zničen.“
„Zaměřte další.“
„Nejde to. Nepřátelé aktivovali rušičky.“
„Tak jdeme na to zostra.“ Helen zaměřila nejbližší úl a za pomocí paprskometů mu poškodila hypermotory.

Prostor
Zatímco Athena se zaměřila na úly, Onestar s orijskou lodí si to namířily na křižníky. Tři z deseti křižníků už byly zničeny. Za pomocí paprskometů se jim ničili křižníky krásně, ale problém nastal, když úly i křižníky vypustily stovky šipek. Nastal tak problém, jelikož není dostatek F-302, aby zaútočily na šipky.

Onestar
Plukovník Jan Svits stál za majorem Petrem Ohralem, který seděl u pilotní konzole. Oba viděli to samý. Stovka šipek mířila na všechny tři lodě.
„Přeneste tři Mark IX před šipky. Výbuch by jich měl pár desítek zničit,“ rozkázal Jan. Petr souhlasně kývnul hlavou a po zmáčknutí několika tlačítek přenesl zaměřené hlavice před letící šipky k lodím. Po vteřině zhmotnění vybuchly.

Prostor, Daedalus
Samotný Daedalus poletoval poblíž planety, u které by Wraithové měli vystoupit z hyperprostoru. Jelikož tam byli dříve než Wraithi, nařídil plukovník Caldwell evakuaci obyvatelů na planetě. Steven stál u majora Kleinmana, který stál u panelu v přední části můstku.
„Tým hlásí, že všichni obyvatelé prošli bránou na bezpečné místo,“ oznámil Dave.
„Výborně. Přeneste tým zpátky na palubu.“ Steven ho poplácal po rameni a šel ke kapitánu Pat Meyersové, která seděla u pilotní konzole.
„Jak jsme na tom?“
„Letí sem jen dva úly a tři křižníky. Měli bychom to zvládnout,“ odpověděla Pat.
„Dobře. Ať jsou všichni připraveni na svých místech.“

O šest dní později
Za posledních šest dní se podařilo zničit celkem padesát tři úlů a šedesát čtyři křižníků. Na lodích pomalu začaly docházet zásoby jídla. Postupně se prostřídali a zaletěli si na Atlantidu, odkud zásoby dostaly poslané ze Země.

Prostor, Odyssey
Odyssea měla posledních pár hodin docela rušno. Jelikož ještě zbývalo dvacet sedm úlů a třicet šest křižníků. Marks nechtěl čekat, až se nepřátelské lodě dostanou blízko Mléčné dráhy, a tak opustili současné místo setrvání a vyrazili jim naproti, aby Wraithové nemuseli tak dlouho čekat na smrt.

Lantea, Atlantis – o jeden den později
Elizabeth vyšla z kanceláře a namířila si to rovnou k Rodneymu, který jí před několika dny oznámil nepříjemnou zprávu. Jedna wraithská loď proklouzla a během několika hodin by měla překročit hranici Mléčné dráhy. Všechny lodě byly zaměstnány ostatními, a tak se Elizabeth rozhodla k razantní věci. Před pár minutami se objevil Sheppard, který v současné době seděl v antickém křesle. Elizabeth byla rozhodnuta opustit Pegasus a vrátit se do Mléčné dráhy.
„Johne, tady Elizabeth, jsi připraven?“
„Nedělám to poprvé.“
„Štít je aktivní, můžeme,“ oznámil Rodney.
„Johne, můžeš.“
Atlantida s aktivovaným štítem vzlétla. Po dosažení orbity se objevilo hyperprostorové okno, do kterého Atlantida vletěla.

Prostor
Právě teď si to pozemské lodě rozdávaly se sedmnácti úly a deseti křižníky. Ze všech lodí se objevovaly samé modré paprsky. Chtěly co nejrychleji ukončit tenhle boj a vydat se do Mléčné dráhy zničit jediný úl, který pronikl. Největší problém byl, že všichni Wraithové vypustili šipky, které pozemšťané museli taktéž zničit.

Sun Tzu
Podplukovník Yin stál poblíž majora Huntera, který hlásil: „Štíty na dvaceti procentech!“
„Jak jsou na tom ostatní?“
„Ti mají nad padesát.“
„Oznamte všem, že se stáhneme!“ rozkázal Yin.
„Ano, pane.“ Hunter kývnul hlavou a rychle poslal zprávu všem pozemským lodím, které měly dost práce v udržení úlů na jednom místě.

Enterprise
Generál O’Neill se v tuto chvíli pevně držel svého křesla, jelikož jeho loď byla pod těžkou palbou nepřítele.
„Pane, Sun Tzu hlásí, že se stahují. Mají štíty na dvaceti procentech,“ oznámil Eric.
„Kolik zbývá lodí?“
„Šest úlů. Křižníky byly komplet zničeny,“ odpověděl Eric.
„Tak to bychom to měli co nejrychleji ukončit. Najděte nejpoškozenější úl a zaměřte se na něj,“ rozkázal Jack. Eric kývnul hlavou a za pomocí senzorů našel nejpoškozenější úl. Hned poté, co k němu přiletěli, použili na něj vše, co měli k dispozici. Úl byl po několika přesných zásazích do hypermotorů zničen.

Hyperprostor, Atlantis
Atlantida ve velké rychlosti v hyperprostoru mířila za úlem, který právě překročil hranice Mléčné dráhy. Aurory, stejně jako pozemské, cestovatelské a orijské lodě byly zaměstnány posledními úly, které v Pegasu zbyly.
John, Elizabeth, Rodney, Teyla a Ronon se nacházeli v řídící místnosti, kde stáli u obrazovky, která zobrazovala jejich pozici. Chybělo ještě pár minut, kdy překročí hranici Pegasu a vletí do Mléčné dráhy.
„Co budeme dělat, až úl zničíme? Zabijeme i Todda?“ zeptal se Ronon.
„Poté přistaneme na planetě, kde se nachází Sibyla. Todda nezabijeme, naopak doktorka Kellerová možná přišla na způsob, jak z něj udělat člověka, aniž by se vrátil do své původní podoby,“ odpověděla Elizabeth.
„Nejraději bych ho stejně viděl mrtvého,“ řekl na to Ronon a usmál se na Teylu.
„Úl by měl podle výpočtů vystoupit přímo u obyvatelné planety. Informovali jsme SGC, poslali tam týmy, které jim pomůžou s evakuací.“
„Zvládnou to včas?“ zeptal se John.
„Doufám, že ano,“ odpověděla Elizabeth.
„Přiletíme před nimi, nebo až po nich?“ zeptal se John.
„Bude to těsné,“ odpověděl Rodney.
„Za půl hodiny bychom měli být na místě, běžte se připravit.“

Prostor
Právě v tuto chvíli skončil boj s Wraithy v galaxii Pegasus. Všechny úly a křižníky byly zničeny. Orijské lodě se vydaly k SuperBráně, cestovatelské se vydaly domů a pozemské lodě co nejrychleji vstoupily do hyperprostoru, aby dohnaly poslední wraithskou loď. Odyssea s vylepšenými hypermotory se dostane do Mléčné dráhy rychleji než ostatní. Proto nevzala do zápřahu všechny lodě a letěla sama. Zbylé lodě se spojily a po vytvoření hyperprostorového okna do něj vletěly.

Mléčná dráha
Prostor, Q5Z-989 – o dvacet minut později
Nad planetou, která zcela ještě nebyla evakuována, se objevila dvě hyperprostorová okna. Z jedné vyletěla Atlantida, z druhé wraithský úl, který okamžitě po jeho vystoupení vypustil šipky. Atlantida po výstupu okamžitě zahájila útok úl. Úl také nečekal a zahájil palbu na ni.

Atlantida
Všichni obyvatelé Atlantidy pocítili první dopady nepřátelských zbraní na štíty. John sedící v antickém křesle sledoval obrazovku, na které se mu zobrazoval stav wraithského úlu.
„Elizabeth? Co s těmi šipky?“ zeptal se John.
„Zaměř se nejdříve na úl. Podle senzorů na planetě není život a brána je otevřena zvenčí. Neuniknou nám,“ odpověděla Elizabeth stojící u Rodneyho, který hlídal stav štítů. V tuto chvíli byly štíty na osmdesáti pěti procentech. John zavřel oči a za pomocí mysli vypustil polovinu střel, co měli v zásobě.

Prostor
Střely vylétající z Atlantidy proletěly skrze wraithský úl, který během několika vteřin byl zničen. S sebou vzal také několik šipek, které se nacházely poblíž úlu. Zbylé šipky po zjištění, že na planetě není žádný život, se vracely zpátky do vesmíru, kde si to namířily na Atlantidu. Jelikož šipky nemohly Atlantidě moc ublížit, tak je nechali, ať narazí do štítů. Po minutě zatížení štítů, se pouze poblíž planety nacházela Atlantida, na které panovala radost a chvála.

Atlantida
„Zvládli jsme to,“ řekla radostně Elizabeth.
„Madam, máme spojení se Zemí,“ oznámil Chuck.
„Spojte nás.“ Chuck kývnul hlavou a po zmáčknutí několika tlačítek na laptopu bylo spojení navázáno.
„SGC, tady Atlantida. Úl byl zničen. Wraithů se obávat už nemusíme.“
„To rád slyším. Alespoň se obyvatelé brzy vrátí domů,“ řekl generál Landry.
„Ozveme se vám, až dorazíme k Sibyle. Weirová konec.“ Spojení bylo ukončeno, a tak mohla říci Johnovi, ať vstoupí do hyperprostoru. Chuck mezitím informoval všechny pozemské lodě, které letěly hyperprostorem k nim, že úl spolu s šipky byly zničeny. Jelikož všichni Athosiané byly na Atlantidě, nemusela Teyla přemýšlet, jestli se vrátí zpátky do Pegasu nebo ne. Ronon taktéž nemusel přemýšlet o návratu. Jeho největší přání bylo zbavit se všech Wraithů, což bylo splněno až na jednoho, kterého by nejraději pozemšťané proměnili na člověka, na což už raději ani nemyslel. Po odeslání všech zpráv se Atlantida dala opět do pohybu a namířila si to k Sibyle.