Stargate Ships: S02E09 – Nový svět

Mléčná dráha
F5P-396, Atlantida
Poté, co Atlantida přistála na planetě, kde se nacházela Sibyla, začaly být na Zemi rozepře o jejím vlastnictví. Sibyla byla ve vlastnictví armády, ale Atlantida patřila čistě pod celou Zemi, takže jak pod armádou, tak i pod IOA.

Elizabeth s Johnem seděli v zasedací místnosti, kde čekali na příchod pozvaných. Byli to podplukovník Johnsová a poručík generál O’Neill. Po jejich sednutí ke stolu se Elizabeth otočila na Jacka, který pro všechny měl ne moc dobré zprávy.
„IOA se snaží skrze prezidenta dostat moc nad Atlantidou. Zatím se držíme ho mít na naší straně, ale bude jen otázkou času, než kývne návrhu IOA. Právě teď je s ním Landry s Davisem, kteří se snaží prezidentovi vysvětlit, že to, co IOA dělá, míří akorát ke zkáze.“
„Zjevně Atlantida není to jediné, co chtějí, mám pravdu?“ zeptal se John.
„Přesně tak. Chtějí kontrolu i nad Sibylou, všemi loděmi a nad SGC. A obzvlášť kontrolu nad všemi vojáky,“ odpověděla Hetty.

„No bezva. Nejen, že v současné době máme problémy s Druhou aliancí, ale IOA chce začít válku mezi námi a jimi. Jsou normální nebo co?“ Elizabeth nemohla tomu věřit, co se za poslední dobou na Zemi děje.
„Obávám se, že s nimi ve válce už jsme,“ řekl jí na to Jack. Všichni tři se na něj podívali, a pak slabě kývli hlavou.
„Musíme co nejrychleji vymyslet, jak nad nimi získat moc, jinak brzy skončíme někde hluboko pod zámkem,“ řekla Hetty.
„Dokud spadá brána pod nás, tak o nejhorším nemusíme přemýšlet, zatím. Popřípadě se sbalíme a přestěhujeme se na jinou planetu,“ vznesla Elizabeth nápad, který se všem v místnosti líbil, jelikož už dlouho žijí mimo svůj domov.

K9L-MKS – o den později
Plukovník Marks s poručíkem Marksovou právě sjížděli výtahem do spodního patra, kde Kvasir pracoval na stavbě Queenmary. Když z něj vystoupili, neměli slov. Queenmary v současné době měla hotový celý trup. Kevin neměl slov. Stoupl si k lodi a dotkl se nového trupu. Pak se otočil na Kvasira a pochválil ho za dobře odvedenou práci. Nikdy by nevěřil tomu, že by dokázali tak rychle postavit novou loď, a to obzvlášť nové třídy.
„Jak je na tom vnitřek lodi?“
„S tím jsem chtěl právě na vás počkat. Kolik chcete podlaží?“
„Pokud správně počítám, tak by se jich tam mělo vejít deset. Bude to bojová loď, nebude obsahovat posádku jako na lodích třídy Daedalus,“ odpověděl Kevin. Kvasir se otočil k panelu a po několika stisknutí a přesunutí kamenů se vevnitř lodi zhmotnila podlaží.
„Podlaží je už hotové. Co si přejete dál?“ zeptal se Kvasir. Kevin si připadal, jako kdyby měl vše diktovat postupně, co vše má udělat. Otočil se k němu čelem a dřepnul.
„Kvasire, takhle se mě na to neptej. Vždyť víš, co vše patří na lodě. Dokonce jsem pro případ nahrál na disk, jak bych si vše představoval. Stačí nahlédnout do něj. Zbytek nechám na tobě. Jen přemýšlím, jak na ni integrovat všechny technologie. Nepozorovaně to neuděláme.“
„Jednoduše, řekni, že to potřebuješ na Odysseu a máš to hned,“ řekla stojící Jane hned za ním.
„To by taky šlo. Ale už tak má Odyssea více technologií než ostatní lodě. Pochybuji, že nám to jen tak dovolí,“ řekl jí na to Kevin a narovnal se.
„Stačí říci Druhá aliance a máš k dispozici vše, o co si řekneš,“ řekla Jane a usmála se na něj. Při pomyšlení na Druhou alianci si Kevin vzpomněl, co se před nedávnem stalo. Jane to na něm poznala, a tak se k němu přitulila a objala ho.
„Omlouvám se.“
„Za nic se neomlouvej. Jsem rád, že jsem o tebe nepřišel,“ řekl Kevinem a pohladil ji rukou po rameni.

Země, Colorado Springs, SGC
Generál Henry Landry s majorem Paulem Davisonem měli právě teď s prezidentem Henry Hayesem zasedání, které se výjimečně koná v SGC v zasedací místnosti vedle Landryho kanceláře. Všichni tři seděli u stolu, zatímco prezidentova stráž stála u dveří a schodů.
„Zjevně víte, proč jsem se s vámi chtěl sejít,“ začal jako první prezident. Landry s Davisonem kývli hlavou, jelikož věděli, jaký je důvod návštěvy prezidenta.
„IOA má poněkud jiné plány, než máte vy.“
„To jsme pochopili. Sám jste kdysi bývával voják. Určitě nás chápete,“ řekl Landry, který věděl o tom, že prezident kdysi setrvával v armádě, než začal s politikou.
„Ano, chápu. Ale jsou tu fakta, která nezáleží pouze na vás.“
„Takže chcete bránu zveřejnit a vyhlásit válku mezi USA a zbylým světem?“
„Pan Carl Strom má na to jiný názor,“ odpověděl prezident. Zatímco prezident hovořil s generálem, major zapisoval veškeré detaily do notebooku, který měl položený na stole.
„Sotva ho dosadí do vedení, tak už chce o všem rozkazovat.“
„Chce pro všechny udělat jen to nejlepší,“ hájil ho Hayes.
„No jasně. Chce mít pod kontrolou všechen vojenský personál spolu se vším, co patří pod program Hvězdná brána. Předem říkám, pane prezidente, my nejsme majetek, který můžete vlastnit. Jsme lidi, co dělají vše pro ochranu celé planety a všeho, co je nám drahé.“
„Za majetek vás považovat nemůžeme, to ano, ale pořád mám pravomoc rozhodovat o tom, co se stane a co ne.“
„Chápu to tak, že nás chcete odsud vyhodit a dosadit IOA do vedení?“
„Prozatím ne,“ odpověděl prezident.

F5P-396, Atlantida – o pět hodin později
Po schůzi prezidenta v SGC se všichni nejvyšší důstojníci dostavili na Atlantidu, kde chtějí sjednat další postupy. V zasedací místnosti byli přítomni všichni velitelé bitevních lodí spolu s velitelkami antických měst a generálem Landrym. Všichni seděli kolem stolu a poslouchali generála, který je informovával o průběhu prezidentova rozhovoru.
„To se dalo čekat,“ řekla Elizabeth sedící vedle Landryho.
„Měli bychom se připravit na nejhorší. Jestli zakročí a my nebudeme připraveni, dostanou se k moci hodně rychle. A o výhružkách ani nemluvně. Budou chtít kontrolu nad všemi loděmi,“ řekl Kevin.
„Na Digammu se v případě nouze nastěhovat nemůžeme, už tak je přeplněná,“ ozvala se Sam. Přemýšlela dopředu, která planeta by byla vhodná pro případ nouze.
„Museli bychom najít úplně jinou planetu, o které by nikdo nevěděl. Byla by to pro nás výhoda. Nikdo by o nás nevěděl,“ řekl Jack.
„Vzhledem k tomu, že Druhá aliance vlastní antickou technologii, není moc dobrý nápad přesouvat se na jinou planetu. Stále se zlepšují. Odhaduji, že nás brzy najdou stejně, jako předtím našli Sibylu. Zatím je Digamma nejlepší možností na naše přesunutí. Je tam aktivní štít, energie, vody je tam taky dost stejně jako i jídla. Dokázali bychom se tam uživit. A ubytování by taky neměl být problém. Atlantida a Sibyla jsou dost velký na to, abychom jsme se tam všichni vešli,“ řekl Kevin, který uvažoval nad případným útokem ze strany Druhé aliance, která se snaží chytit někoho z nich, kdo má v krvi antický gen.
„Kdo s tímto vůbec z IOA začal?“ zeptal se Steven.
„Nově dosažený do vedení Carl Strom,“ odpověděl Landry.
„No bezva. Nejen, že se dostal k moci, ale zároveň je to i spolužák našeho prezidenta. Potom není divu, že se s ním spolčuje,“ řekla Hetty.
„Bude to rozhodně boj. A neskončí tak rychle,“ řekl Landry. Ostatní přítomni na to souhlasně kývli. Věděli, že boj proti IOA neskončí tak rychle. Bude se táhnout tak dlouho, než zvítězí.

K9L-MKS – o dva týdny později
Queenmary se každým dnem blížila ke svému zhotovení. Kevin se právě v tuto chvíli nacházel na můstku, který byl téměř prázdný. Všude ze zdí trčely samé kabely, které ještě nebyly připojeny k zařízením, jejíž zhotovení bude ještě nějakou dobu trvat. Když stál uprostřed prázdné místnosti, najednou se objevilo pronikavé bílé světlo, které rozjasnilo celý můstek. Kevin se jen usmál a při otočení za sebe řekl: „Je to dlouho, co jsme se neviděli, plukovníci.“ Paul i Lionel se snadno a poměrně rychle dozvěděli o stavbě nové lodi, která je před mnoha důležitými lidmi utajena.
„Když už máme stejné hodnosti, co takhlenc si tikat?“ navrhl Paul. Kevin si odfouknul a pak nakonec s tím souhlasil.
„Takže, co vás sem vítá?“
„Nejvyšší chtěl vědět, co přesně znamená náš fanklub, tak mu to právě teď ukazujeme,“ odpověděl Paul.
„Fanklub, jo? Co na to ti nahoře?“
„Ti nadávají. Ale vědí, že když něco, tak od tama zdrhneme dříve, než by něco stihli udělat,“ odpověděl tentokrát Lionel. Paul se zasmál, protože to právě on to tak nazval.
„Ale teď přejdeme k věci,“ obrátil Paul téma a přešel na důvod, proč se tu objevili, „Jaks pochopil, víme o tom, že se pokoušíte stavět loď, která bude výkonnější než 304ky. No, a tak jsme se rozhodli, že krapet přiložíme ruce k dílu. Jaké technologie bys rád chtěl?“
„Co takhlenc všechny od všech ras?“ navrhl Kevin.
„Vtipálku. Tak jaký?“
„Tak máme k dispozici naši technologii, antickou, asgardskou, simskou, goa’uldsou a bianskou. Pokud jsem na někoho nezapomněl, tak je to vše, co máme k dispozici. Takže kdyby to bylo možný, tak všechny technologie dát na Queenmary.“
„Šest různých technologií, to bude makačka,“ řekl na to Lionel. Paul do něj ale strčil se slovy: „To zvládneme. Ti nahoře pak na nás budou ještě naštvanější.“ Všichni tři se zasmáli a pustili se do práce, se kterou jim přišla tentokrát pomoci Kaila. Kvasir se po delší době opět věnoval Friggě.

F5P-396, Atlantida
Jak se dalo očekávat, doktorka Jennifer Kellerová nalezla za pomocí antické databáze způsob, jak proměnit Todda na člověka. Podle databáze je to možné, ale proces je bolestivější než u retrovirusu, který vynalezl doktor Carson Beckett. Proto právě teď o tom diskutovala na ošetřovně s Toddem, kterého každodenně hlídala stráž.
„Jak dlouho bude trvat přeměna?“ zajímalo Todda.
„U původního retroviru to trvalo alespoň deset hodin, problém byl v tom, že to nebylo napořád, a navíc to způsobilo ztrátu paměti. Tento, který jsem nalezla v antické databázi, by měl fungovat podobně, jen s tou změnou, že paměť vám zůstane a proměna bude trvalá. Proto to bude trvat celý den.“ Todd vydal z úst divný zvuk, jelikož věděl, že předchozí experimenty byly u ostatních Wraithů bolestivé.
„Nemusíte se bát. Uspíme vás, aby vás to nebolelo. Až se probudíte, budete ve stejném těle, jen jinak vypadat,“ uklidnila ho Jennifer.
„Dobrá tedy. Kdy začneme?“
„Retrovirus je téměř hotový. Můžeme začít okamžitě.“
„Dobře,“ souhlasil s tím Todd.

Pro bezpečnost všech na Atlantidě se oba přemístili do izolace, kde vše provedou. Veškeré potřebné věci měli připravené, takže mohli začít. Todd se musel převléci do pacientského oblečení. Sice to pro něj bylo děsný, ale dokázal to překousnout. Poté lehl na lehátko a nechal Jennifer pracovat. O pár metrů víše je pozorovala Elizabeth, za kterou přišel John.
„Zdá se mi to, nebo se Todd vážně rozhodl stát se člověkem?“
„Nezdá,“ odpověděla Elizabeth.
„Mluvil jsem s Rodneym. Chtěl svolení, aby se mohl podívat potom, co Antikové na Atlantidě ještě zanechali. Tak jsem mu to dovolil.“
„Zjevně mu současné hračky nestačí,“ řekla na to Elizabeth a usmála se. Oba se pak zároveň podívali dolů na Todda, který v současné době spinkal na nemocničním lůžku.

Země, Colorado Springs, SGC
Poté, co se Landry vrátil zpátky do SGC, začaly se dít věci. Všichni věděli, že IOA se jen tak nevzdá, a tak se rozhodl, že na stanoviště Digamma přemístí několik důležitých věcí, kterých by se nejraději IOA zmocnila. V tuto chvíli stál v řídící místnosti, kde hovořil skrze aktivní bránu s plukovníkem Ryanem Robbinsnem.
„Netušil jsem, že to může zajít až tak daleko. Rozhodně budeme na přesun zařízení připraveni. Celé podlaží ve spodním patře v podzemí je prázdné.“
„To rád slyším. Do dvou hodin bych je vám tam poslal. Vědci se musí ujistit, že se při přesunu nepoškodí nebo nespustí.“
„Rozumím. Zároveň informuji ostatní o situaci. Budeme si muset pospíšit s další vesnicí. Simská vesnice je plně zhotovena a Simové mají vlastní domovy. Ve středu vesnice mají transportér, který je přenese sem do budovy k bráně, když budou chtít jít na jinou planetu na návštěvu.“
„Výborně. Ozvu se za dvě hodiny. Landry konec.“ Obrazovka před ním ztmavla a brána se deaktivovala. Landry se pak obrátil na Harrimana se slovy: „Budu v kanceláři, kdyby se něco dělo.“
„Ano, pane.“

K9L-MKS
Po navrácení Odyssey na K9L-MKS, kde staví Queenmary, plukovníci Emerson a Pendergast čekali na mýtině. Když oba zahlédli Markse, zamávali na něj, aby věděl, kde jsou. Oba seděli na trávě a pozorovali slunce, které zapadalo za hory. Kevin lehl vedle nich a podepřel si hlavu se slovy: „Na Zemi máme větší problémy, než jsme mysleli.“
„IOA?“ hádal Paul.
„Trefa. Jestli to takhlenc bude pokračovat dál, vyženou nás ze Země. Generál Landry pro jistotu začal s plány a přesuny důležitých věcí na Digammu.“
„To je to až tak vážný?“ zeptal se Lionel.
„Bohužel. Chtějí mít všude civilní velení. My vojáci bychom je pak museli poslouchat. V několika případech by hodně lidí, včetně mě, skončilo ve vězení v Oblasti 51.“
„Ty a do vězení? Cos provedl?“ zeptal se Paul.
„Tomu bys nevěřil. Poslal jsem několikrát IOA do…někam. Jim se to pokaždé nelíbilo, jelikož mně vše vždy prošlo a jim ne. Obzvlášť při cestě do orijské galaxie, když pan Marrick vytvořil Replikátora za pomocí asgardského jádra. A nejlepší bylo, když jsem odškrtl Odysseu z jejich seznamu, stejně jako Athena, která vlastně nikdy pod IOA nepatřila,“ odpověděl Kevin.
„Hádám, že chtějí získat zpátky moc, že?“ zeptal se Lionel.
„Přesně tak. Nezajímá je nebezpečí ze strany Druhé aliance. Místo toho se chtějí rvát s námi o vedení.“
„Když o tom tak přemýšlím, je docela divné, že se delší dobu Druhá aliance neobjevila,“ řekl Paul.
„Naposledy chtěli zaútočit na Sibylu, ale tu jsme naštěstí stihli přemístit na jinou planetu. Poté se už neukázali. Se získáním antické DNA mají problém a oni zjevně na to přišli. Poté, co jste mě zachránili z jejich věznění, tak jsme se shodli s velícími, že dočasně všechny lidi s antickou DNA přesuneme na Sibylu, kde budou v bezpečí.“
„Ty se asi za všechny nepočítáš, co?“ Paul se na něj podíval a Kevin se posadil a opřel se o nohy, které pokrčil.
„Popravdě bych ani nedokázal být zavřený pořád na jednom místě.“
„Věř mi, že víme, co to znamená. Obzvlášť tam nahoře,“ podotkl Lionel na svůj pobyt s Paulem tam nahoře mezi Povznesenými.
„Jinak málem bychom zapomněli. Všechny technologie máš k dispozici na Queenmary v jádře. Zbraně se štíty jsou taktéž hotovy. Stačí jen připojit drátky ke konzolám, aby vše fungovalo. Ale nejdříve by se měli vytvořit.“
„Mockrát vám oběma děkuji. Bez vás bychom byli nejspíše v hlíně pod kytkami.“
„Tak ale nemluv. Stále jsme všichni naživu, a to je hlavní. Ale pro teď se musíme opět rozloučit. Ti nahoře musí funět vzteky jak cosi,“ řekl Paul a s Lionem vstali na nohy. Kevin taktéž vstal a po rozloučení s nimi se vydal zpátky na Odysseu, která se nacházela necelý kilometr od něj.

F5P-396, Atlantida – o dvacet hodin později
Přeměňovací proces se pomalu chýlil ke konci. Jennifer celý proces sledovala z pozorovatelny. Do doby, než proces bude hotový, nesmí nikdo jít do izolace, jinak by hrozila nákaza. Todd moc netrpěl, jelikož celý proces prospal. Když tablet, který měla s sebou Jennifer, zapípal, podívala se na něj a zjistila, že je vše kompletní. Sešla po schodech dolů a namířila si to k izolaci. Nejdříve, než do ní vstoupila, nechala pročistit vzduch. Poté, co uvedl počítač na stěně, že hodnota kyslíku je stoprocentní, mohla otevřít dveře a vstoupit do místnosti. Jennifer byla jako první, která viděla Toddův nový vzhled. Nikdy by nečekala, že z něj bude takový fešák.

„Páni,“ vyšlo z ní. Nikdy by nečekala, že by Todd vypadal tak krásně ve skutečnosti jako člověk. Poplácala si po rameni za dobře odvedenou práci a pak dala ostatním vědět. Když Elizabeth s Johnem a Hetty přišli na izolaci, obě dvě dámy se zarazily, když viděly Todda. John do obou zezadu narazil. Když se podíval před sebe, tak pochopil, proč tak rychle zabrzdily. Todd seděl na lůžku a ohlížel se. Byl zvědaví, jak teď ve skutečnosti jako člověk vypadá. Když se viděl v zrcadle, tak se lekl a na lůžku poodskočil.
„Jennifer, kam jste ho schovala? Tohle přece nemůže být Todd,“ řekl John.
„Muže, kterého teď vidíte před vámi, je na sto procent Todd,“ ujistila ho Jennifer.
„Hetty?“ promluvil na ni. Hetty se zadívala do Todda. Vůbec si v tu dobu neuvědomovala, že to byl vlastně Wraith.
„Heh.“ John do ní drbnul, když už jinak nešlo. Několikrát po sobě otočila hlavu a pak se podívala na Johna a zeptala se ho: „Říkal jsi něco?“
„Ale nic,“ odpověděl a vešel do místnosti.
„Je to poněkud zvláštní pocit, Johne Shepparde,“ řekl Todd.
„Mně povídej. Rozhodně ti budeme muset dát jinačí jméno, když jsi jako my všichni.“
„Jedno jméno mě napadlo. Allen Haff,“ řekla Jennifer, která o novém jméně přemýšlela při jeho přeměňovacím procesu.
„To není špatný jméno,“ souhlasila s ní Hetty. Elizabeth souhlasně kývla hlavou a spolu šly za Toddem, tedy vlastně teď už Allenem.