Stargate Ships: S02E11 – Tajemství světa, část 2

Mléčná dráha
F5P-396, Atlantida
Rodney s Radkem a Sam se snažili přijít na to, co ten antický přístroj je vlastně zač. Všichni tři seděli v místnosti u přístroje, kde měli počítače, kterými se snažili připojit k přístroji. Bohužel bezúspěšně. Pouze, co mají k dispozici, je překlad textu, který se nachází na stěnách v místnosti.
„Něco tady musí být o vedlejších účincích. Nemohli to jen tak postavit a nechat to být,“ nevěděla si Sam rady.
„V databázi o tom není ani slovo. Hledal jsem v ní už tucetkrát,“ oznámil Radek, který seděl pár metrů od ní na vyvýšeném můstku u prvního sloupce, kde stál John.
„Tak to zkuste třeba ještě jednou, může to tam být pod jiným názvem,“ požádala ho Sam.
„Nic tam nenajdeme, protože to tam není,“ ozval se najednou Rodney, který k nim přišel s laptopem v rukou, „Pamatujete si na ten den, kdy plukovník aktivoval omylem ten panel?“
„Chceš tím říci…?“ Sam vstala ze země a šla blíže k Rodneymu.

„Přesně tak. A jestli se nemýlím, mělo by tam být všechno o tomhle přístroji. Včetně toho, jak zvrátit účinky, když se někdo postaví špatně. Doufám.“
„Pojď se mnou, Rodney. Radku, vy tu zůstaňte a pročtěte ještě jednou ty texty, třeba bylo něco přeloženo špatně,“ řekla Sam a s Rodneym se nechala přenést do řídící místnosti.

Prostor, Enterprise
Poručík generál O’Neill seděl v zasedací místnosti, kde u stolu taktéž seděla plukovník Svitsová. Oba by si rádi promluvili o IOA a o zatykač, který byl vydán jak na Markse, tak i na ni.
„Poté, co jsme se rozhodli ukončit spolupráci s IOA, tak se rozhodli na to jít druhou stranou. Celou dobu, co bylo od nich klid, plánovali odvetu. Dokonce se dostali přímo k prezidentovi, který začíná se vším souhlasit.“
„Aby to fakt nedopadlo tak, jak předpokládáme. Jestli to takhlenc půjde dál, všichni, co patříme k armádě, se budeme muset přestěhovat na jinou planetu.“
„Zatím jsou v ohrožení jen ti, co pracují pod SGC.“
„Což je, když to spočítám, kolem dvou až třech tisíc lidí,“ řekla přibližný počet lidí, kteří patří do programu Hvězdná brána.
„Daedalus setrvává na orbitě Zemi. Generál Ryan schválil přesun nejstřeženějších zařízení na Sibylu. Tam budou v bezpečí,“ řekl Jack.
„Štěstí, že ani jedno město není na Zemi. Bůhví, co by se teď s nimi dělo.“
„Prozatím přesouváme jen důležitá zařízení. Když budou mimo dosah Zemi, nebudou mít na to právo.“
„Doufám, že děláme správnou věc. Všichni tam máme své rodiny,“ řekla Helen a podívala se směrem k oknu, skrze který byl vidět prázdný.

F5P-396, Atlantida
Poté, co se Sam s Rodneym snažili přijít na to, jak zvrátit účinky přístroje, Kevin na ošetřovně nevydržel být, a tak někam vyrazil. Právě si to mířil chodbami, které vedli k transportéru. Při cestě pořádně neviděl, měl v očích mlhu. Dokonce v jeden moment se zastavil a hned si chytl za oči, jelikož pocítil ostré žluté záření. Byla to normální světla, jenže pro Kevina v současné době byla oslňující. Ti, kteří ho spatřili, si dělali o něj starosti, jenže on je ujistil, že je v pořádku. Nikomu neřekl pravdu, že ten přístroj mu zařídil skoro slepotu. Když dorazil k transportéru, dveře se otevřely. Vstoupil dovnitř a zmáčkl na panelu místo, kam se chtěl přenést. Nebylo to zrovna k operačnímu, ale na okraj Atlantidy, kde jsou obytné prostory.

Když vyšel z transportéru, namířil si to k nejbližší volnému pokoji. Otevřel dveře a okamžitě zhasnul světla. Venku byla tma, takže v celé místnosti taktéž zavládla tma. Zavřel za sebou dveře a pak šel k posteli, na kterou si sedl. Poté se podíval před sebe a zjistil, že v potmě ještě něco málo vidí.

Sam seděla u panelu, který by teoreticky měl patřit k tomu přístroji. Rodney zrovna připojil k němu počítač, když za nimi přiběhla Jennifer.
„Plukovník zmizel. Na ošetřovně není a na volání neodpovídá,“ oznámila jim. Poblíž nich stála Elizabeth, takže vše slyšela. Viděla, jak Sam okamžitě bere do rukou vysílačku a zkouší se s ním spojit. Jak říkala Jennifer, na volání nereaguje.
„Jane, tady Sam. Najdi Kevina a přenes mě k němu.“
„Našla jsem ho, je na okraji města v obytných prostorech,“ po těchto slovech byla Sam přenesena za Kevinem.

Když se u něj objevila, našla ho ležet na posteli. Hned k němu běžela.
„Kevine,“ promluvila na něj.
„Už nikdy, nikdy nechci mít něco společného s antickým přístrojem.“
„Neboj, budeš v pořádku. S McKayem pracujeme na panelu, který se ti nedávno podařilo aktivovat. Předpokládáme, že má něco společného s tím přístrojem.“
„Sam,“ Kevin se posadil a podíval se na ni, „Na světle vůbec nevidím. V potmě vidím jen záblesky, nic jiného. Oslepl jsem.“ Sam ho chytla za ruce a řekla mu na to: „Budeš vidět, slibuji. Nedovolím, abys neviděl vyrůstat naše dítě.“ Kevin otevřel ústa, když mu Sam oznámila, že je s ním těhotná. Sedla si vedle něj a přela si jeho hlavu o své rameno.
„Jak dlouho?“
„Už dva měsíce. V únoru z tebe bude táta,“ odpověděla Sam. Kevin se usmál, vzpomněl si totiž, jak se o tom kdysi bavil se sestrou, která mu říkala, že na založení rodiny je pravý čas. Pak se na chvilku nad něčím zapřemýšlel.
„Kevine, co se děje?“
„Něco mě napadlo,“ odpověděl a rychle vstal z postele. Když otevřel dveře, opět pocítil tupou bolest očí. Zastavil se, ruku opřel o zeď a opatrně sjel dolů na zem. Sam okamžitě k němu přiběhla.
„Kevine?“ Dřepla si k němu a rukou se ho dotkla tváře.
„To bude dobrý.“
„Měl bys být na ošetřovně.“
„Tam mě dostaneš akorát v bezvědomí, jinak ne,“ řekl jí na to Kevin a se zavřenými oči vstal zpátky na nohy. Sam ho chytla za ruku a naváděla ho, kudy má jít k transportéru.

Rodney naštvaně pěstí praštil do panelu, jelikož se mu nedařilo připojit laptop k panelu.
„Nevím proč, ale nejde to. Pokaždé to hodí error.“
„Zkoušel jsi to obejít?“ zeptal se ho Radek Zelenka, který seděl pár metrů od něj u dalšího panelu.
„Samozřejmě, že jsem to zkoušel, jinak bych tu takhlenc nenadával.“
„Třeba by to mohl zkusit on,“ ozvala se Sam, když vyšli schody nahoru do operačního. Radek i Rodney se okamžitě podívali na ně.
„Myslíte, že to zvládne?“ zeptal se Rodney.
„Za pokus nic nedám. Jen mi tu ztlumte světlo, ať mohu otevřít oči,“ požádal je Kevin. Rodney vstal od panelu a šel k dalšímu panelu, který se tentokrát nacházel vedle zadávacího panelu. Stoupl si k počítači a po zmáčknutí několika tlačítek na klávesnici se světla v operačním ztlumila.
„Už můžete otevřít.“ Kevin opatrně otevřel oči a pak šel k antickému panelu, který se mu náhodou podařilo aktivovat.
„Takže… Když jsem se o něj minule opřel, tak se aktivoval, že?“
„Jop,“ odpověděla Sam.
„Tak to zkusím znovu.“ Kevin se ho dotkl, ale nic se nestalo.
„Tak tohle nevyšlo,“ okomentoval to Rodney, který tentokrát stál u Radka.
„Počkejte, dejte tomu chvilku. Přece jen nejsme Antikové, jsme obyčejní lidé,“ řekl Radek. Měl pravdu, po chvilkovém dotknutí se panel zaktivoval, ale tentokrát se objevil nad ním hologram. Hologram zobrazoval text, který byl psán v Antičtině.
„Rodney, dokážeš to přeložit?“ zeptala se Sam.
„Hned to bude.“ Rodney stoupl k laptopu, který si vzal a naskenoval do počítače text, který se během několika vteřin přeložil.
„Mám to.“
„Co tam stojí?“ zeptala se Elizabeth, která tam s Johnem přišla během chvilky.
„Je to seznam lidí, kteří mají antický gen. Jenže není to jejich seznam, ale náš. Město si samo vybralo lidi, kteří se k tomu přístroji mohou přiblížit, přesněji použít ho. Podplukovník Sheppard a major Lorne byli správně postaveni. Jenže místo vás, plukovníku, tam měl stát generál O’Neill. Pak jste měl být vy.“
„Moment, vždyť tam jsou jen tři sloupce. Čtvrtý tam není,“ zarazil se nad tím Kevin.
„Podle toho tam je.“
„Kde se teď nachází Enterprise?“ zeptal se John. Radek stoupl k dálkovým senzorům, které nastavil na zaměření Enterprise.
„Hodina letu v hyperprostoru,“ odpověděl.
„Radku, kontaktujte je subprostorem, ať sem okamžitě přiletí,“ zavelela Elizabeth.
„Jistě, hned to bude.“ Radek okamžitě sedl ke svému počítači a začal se psaní zprávy pro Enterprise.
„Je tam něco o vedlejších účincích?“ zajímalo Sam.
„Stojí tam jen to, že když dojde ke špatné postavení, budou ta určitá osoba potrestána. Bohužel o zvrácení tu nic není, je mi to líto.“ Sam se podívala na Kevina, který zavřel oči a sklesl hlavu.

Prostor, Enterprise
Helen s Jackem se zrovna nacházeli na můstku Enterprise, kde u boční obrazovky měli zobrazenou mapu oblasti, kde se přibližně nachází Druhá aliance s Luciánskou aliancí a Piny.
„Pro tuto oblast je zákaz létání. Do té doby, než přijdeme na to, jak se dokážou dostat do našeho hyperprostorového tunelu, tak se této oblasti musíme vyhýbat. Dále dlouho jsme neslyšeli o Pinech. Jako kdyby se schovali,“ řekl Jack.
„Co víme, tak Pinové spolupracují s Druhou alianci na té utajené antické základně. Spíše se snaží přijít na to, jak tu loď aktivovat bez antického genu.“
„Pravdou je, že když jsme chytili toho špeha, informace přestali unikat. Zjevně všechno organizoval on.“
„Až mě k němu pustí, tak mu taky zlomím ruku, střelím do břicha, do nohy a do ruky, a ještě upustím krev, aby se neřeklo.“
„Všichni víme, co jste si všichni tři prožili. Proto na vás všechny nikdo netlačí.“
„Na mě nemusíte pomalu. To spíše sourozenci potřebuji odpočinek. Marks nevydržel ani týden ve špitále a hned se vrátil na loď. Marksová skoro to samý, jenže to vzala o týden později.“
„Je toho na ně moc,“ řekl Jack.
„Pane, subprostorem jsme dostali zprávu z Atlantidy,“ ozvala se major Simonsová.
„Co v ní stojí?“
„Máme se okamžitě vydat na Atlantidu, potřebují vás tam, pane.“ Helen pohlédla na Jacka a ten na ni.
„Zadejte kurs,“ rozkázal Jack. Helen mezitím zavolala na Athenu a nechala se přenést na ni. Obě lodě tak vyrazily směrem k Atlantidě.

Prostor, Daedalus
Plukovník Caldwell měl spoustu práce s přesouváním důležitých zařízení ze Země na Sibylu. Právě teď přesouvali na loď výzkumy, co se týče cizí existence ve vesmíru. Veškeré údaje o Goa’uldech, Tok’rech, Oriích, prostě informace o všech rasách, se kterými měla Země tu čest se seznámit. Data se právě přesouvala do vyhrazeného disku, který se nacházel na Daedalu. Přesun těchto dat zabere nějaký čas, a tak Caldwell s Kleinmanem zašli do lodní střelnice, kde vzali do rukou P-90ky a trefovali se do terčů. Při nabití zbraně se najednou z interkomu ozvala kapitán Pat Meyersová: „Pane, generál Landry by rád s vámi mluvil. Je to prý naléhavé.“ Steven položil zjištěnou zbraň na stůl a pak přišel k panelu, který byl hned u dveří. Zmáčkl na bílé tlačítko a odpověděl: „Hned tam budu.“ Podíval se na Kleinmana, který už věděl, co má dělat, oddělal ze zbraní zásobníky a šel je schovat. Mezitím si to Caldwell namířil na můstek.

F5P-396, Atlantida – o půl hodiny později
Enterprise s Athenou vystoupily z hyperprostoru nad planetou, pak se obě lodě vydaly na sestup. Po přistání obou lodí na Atlantidě si to hned oba velící důstojníci namířili na Atlantidu do centrální věže.

Když oba přišli po schodech nahoru, zastavili se u Kevina, který seděl na zemi u antického panelu.
„Co se děje?“ zeptal se okamžitě Jack.
„Máme jeden velký problém,“ odpověděl Kevin.

Weirová, Carterová, Marks, Sheppard, McKay, Lorne, O’Neill a Svitsová se nechali přenést do místnosti, kde se nacházel antický přístroj. Shodli se na tom, že jim vše raději vysvětlí přímo u přístroje než na oko, aniž by ho neviděli.
„Tak už mi to vysvětlíte?“ zeptal se Jack.
„Město si samo vybralo lidi, kteří mohou použít tento přístroj. Za pomocí panelu, který se nachází v operačním, jsme zjistili, kdo kde má stát, aby se přístroj aktivoval. Podplukovník Sheppard s majorem Lorneem stáli správně, jenže plukovník Marks nestál správně. Místo něj jste měl stát vy,“ vysvětlila mu Elizabeth.
„Což přichází k další otázce,“ ozval se Kevin, „Kde máte to čtvrté stanoviště, které tam je napsáno?“
„Myslím, že ho mám,“ odpověděl Rodney, který stál na vyvýšené podlaze. Rukou ukazoval směrem dolů. Sam přišla k Rodneymu a podívala se na zem. Měl pravdu, čtvrté stanoviště bylo přímo na vyvýšené podlaze.
„Kevine, pojď sem,“ řekla mu Sam.
„To nepůjde. Nevidím, kde stojíš.“ Helen k němu přišla a chytla ho za ruku.
„Pomůžu ti.“
„Děkuji.“ Oba šli k Sam, která stála u Rodneyho. Když všichni čtyři stáli na vyvýšené podlaze, Sam s Helen postavili Kevina tak, aby byl správně. Mezitím John s Evanem stoupli na svá místa. Poté se čekalo jen na Jacka, až si stoupne na místo, kde původně stál Kevin.
„Co teď?“ zeptal se Jack.
„Přiložte k tomu oči,“ odpověděl Rodney. Během chvilky přišla stejná reakce, jako u Kevina.
„Ne, není to vtip,“ řekl mu na to Kevin. Jack po chvilce tak učinil a oči přiložil ke sloupci. Sam, Helen, Elizabeth i Rodney si stoupli bokem. Opět stačila jen chvilka a sloupce začaly měnit barvu. Sloupec, u kterého stál John, zezelenal, stejně tak i u Evana. Když přišlo řadu na Jacka, jeho sloupec zezelenal. Pak přišla řadu na Kevina, který tam jen stál. Přímo pod jeho nohy se objevilo silně zářivé zelené světlo, které ho celé obklopilo. Poté všechna zelená světla zhasla a před nimi se zobrazil hologram. Zobrazila se jak antická žena, tak i planeta.
„Před mnoha lety jsme skupiny Antiků cestovaly hlubokým vesmírem v naději, že opět zasadíme zrnka nové civilizace. Po dlouhém cestování jsme narazili na planetu, která se zdála být ta správná. Usadili jsme se na ní a začali vybudovávat novou civilizaci. Několik let se nám dařilo, jenže pak přišla pohroma a my museli planetu opustit. Mezitím se nám podařilo vytvořit planetu, která byla totožná s tou naší. Lidi, kteří tam žili s námi, tak nepoznali rozdíl. Vše jsme drželi v naprosté tajnosti. Proto jsme naše přátele při přesunu uspali, aby nevěděli, že planeta, kterou obývali, byla nakažena smrtelným jedem, který se roznášel v atmosféře planety. Usadili jsme se tak na kopii planety a žili tam dál bez rozdílu pravé planety Zemi.“ Hologram s antickou ženou zmizel a planeta zobrazená vedle ní se zvětšila.
„Země,“ řekla Sam. Kevin posunul nohu bokem a hologram zmizel a světla se v místnosti rozsvítila. Pak neudržel rovnováhu a spadl na zadek. Sam k němu hned běžela a dřepla si vedle něj. Viděla, jak opatrně otvírá oči. Chvíli s nimi zmateně koukal po okolí. Sam zkusila zamávat rukou mu před očima, jestli ji vidí nebo ne. Když se na ni vůbec nepodíval, tušila, že je něco špatně. Jenže chvilku poté se otočil na ni a pohladil ji rukou po bříšku s tím, že jí řekl: „Takhle mi rukou mávat před očima příště nemusíš.“ Sam ho hned objala a políbila na pusu.
„Sice ještě pořádně nezaostřím, ale už vás konečně vidím.“
„Skvělá správa. Ale co měla ta zpráva znamenat?“ zeptal se Jack, který s ostatními přišli k Sam a Kevinovi.
„Jestli jsem to správně pochopil, Země, kterou známe, není Země,“ odpověděl Rodney.
„Je to pouhá kopie Země,“ řekla Sam.
„Zajímalo by mě, co to bylo za pohromu, že ji museli opustit,“ ozval se John. Brzy na to se objevila u nich Jane, která měla pro všechny důležitou zprávu, která přišla ze Země.
„Brácho, máme problém.“ Kevin vstal ze země a podíval se na sestru, která měla znepokojující tvář.
„IOA vyslalo několik lidí ven, dva z nich byli u našich rodičů. Stejně jako u vás, plukovníku Svitsová. Začali je vydírat. Pokud se jim vy dva nevzdáte, půjdou po našich rodičích, stejně tak jako po vašich. Dokonce navštívili i vašeho bratra. Nebojte se, všichni jsou v pořádku, ale IOA hlídají všechny naše blízké.“ Helen se podívala na Kevina a ten na ni. Oba byli tak vytočení touto zprávou, že by někoho nejraději zastřelili.
„Příště místo pár zlomenin vytáhnu rovnou zbraň.“
„Co na to Landry?“ zeptal se Jack.
„Generál poslal několik týmů, aby je hlídali. Při dalším přiblížení okamžitě zakročí,“ odpověděla Jane.
„Myslím, že ta pravá Země se nám bude hodit, pokud za ta dlouhá léta se dala do pořádku,“ řekl John.
„Nejdříve se musíme vypořádat s Druhou aliancí. Podle informací chystají další odvetný útok. Luciánská aliance taktéž. Pokud informátoři mluvili pravdu, chystají útoky na naše základny, aby nás prvně oslabili. Pak vyrazí na Zemi. Vědí, že při evakuaci používáme jen naše základny, které jsou na takové situace připravené,“ oznámil Jack.
„Projekt Hydra,“ plácl jen tak Rodney.
„Je načase vyrovnat skóre,“ oznámil Kevin a všichni si vzájemně vyměnili pohledy.