Stargate Ships: S02E16 – Pomoc, část 1

Mléčná dráha
Země, Colorado Springs, SGC
Generálové O’Neill a Landry se rozhodli, že po všech komplikacích s IOA zřídí poblíž SGC další bunkr, do kterého přemístí rodiny všech vojáků a členů patřící pod SGC. Krom toho, že stavění bunkru zabere nějaký čas, několik lidí právě sedělo v zasedací místnosti, ve které bylo hrobové ticho. Nikdo nevěděl, co říci, jelikož se Landry rozhodl, že svým rodinám budou muset říci pravdu o existenci Hvězdné brány. Kevin s Jane to měli v podstatě ze všech nejlehčí, ani jeden neměl rodiče moc v lásce. Nejraději by už s nimi ani jednou nemluvili. Sam přemýšlela nad tím, jak to řekne svému bratrovi, i když ten už Hvězdnou bránu viděl, jen nevěděl, že je skutečná a jak se používá. Hodně lidí takhlenc přemýšlelo, jak to udělají.
„A co vy, pane? Jak to uděláte?“ zeptala se Sam.
„S Carolyn jsme se shodli, že to Kim řekneme.“
„Bude vám věřit?“

„Když jí to řekne Carolyn, tak určitě. A co vy?“
„Doufám, že mi bratr uvěří.“

Mezitímco přemýšleli, jak to řeknou svým rodinám, před SGC přijela dvě auta, ve kterých seděli Paul i Lionel se svými rodinami. Když dostali svolení od generála Landryho říci svým rodinám pravdu, rozhodli se, že je přivezou přímo na základnu. Když se dostali dovnitř, zavedli je do chodby, která vede do místnosti s bránou.
„To, co vám teď ukážeme, je utajeno před zbytkem lidstva tady na Zemi,“ řekl Paul a kývnul na vojáka, který stál u přepážky, aby ji otevřel. Když vešli dovnitř místnosti, všichni viděli hvězdnou bránu. Peter se podíval na tátu, který na oplátku několikrát po sobě kývnul hlavou.
„Ve skutečnosti jsme byli, lidsky řečeno, vážně mrtví. Vědecky řečeno jsme byli ale povznesení. Lionel byl velitelem Promethea, první pozemská loď. Já zas velitel Odyssey. Prometheus byl zničen nad jinou planetou, Lionel byl na palubě. Mě zabila Luciánská aliance, když na nás zaútočili. Oba jsme v jeden okamžik byli mrtví, pak se objevili Antikové, kteří postavili tuto bránu. Lze skrze ni cestovat na jiné planety. Rozhodli jsme se vám to říci, protože IOA chce několik z nás dostat do vězení. Chtějí nad námi plnou kontrolu a nejraději by vše řídili sami.“
„Tohle asi nebude nějaký vtip, když se vidím vaše výrazy,“ řekla na to Amanda.
„Bohužel, není to vtip.“ Lionel se podíval na Petera, který nad tím vším přemýšlel. Jako voják to dokázal pochopit, proč tohle celý je před lidstvem utajeno.
„Co teď bude s námi?“ zajímalo Lindsay.
„Pár set metrů odsud postavilo SGC bunkr pro všechny rodiny, od kterých vždycky někdo pracuje pod SGC. Ale mezitím my se schováme jinde, kde na nás nemohou,“ odpověděl Lionel. Mezitím Paul zavolal na svou loď, aby je přenesla k sobě na palubu. Poté to samé udělal i Lionel. Paul i Amanda své děti drželi za ruce, aby se nebáli. To samý udělala i Lindsay, která držela za ruku dcerku Lexu.

Prostor, Země, Odyssey
Když se celá Emersonova rodina objevila na palubě Odyssey, kapitán Evans sedící ve velitelském křesle je přivítal. Pak vstal z křesla a stoupl si za sestru, která seděla u pilotní konzole.
„Paule, co budeme dělat, když ten problém s IOA neskončí?“ zeptala se ho Amanda.
„Budeme se muset odstěhovat na jinou planetu, která je totožná s touto.“
„Totožná? Na hodinách o vesmíru jsem ani jednou nechyběla, takže vím, že Země není totožná s žádnou další planetou.“
„Tohle totiž není pravá Země. Antikové kdysi obývali planetu, skutečnou Zemi, kterou museli opustit, když tam vypuklo něco, co je donutilo opustit ji. Rozhodli se, že za pomocí vědy a svých schopností vytvoří totožnou planetu,“ vysvětlil jí Paul.
„Dobrá, už se raději na nic neptám.“ Paul se usmál, a pak vzal syna do náruče, stejně jako Amanda dcerku. Všichni pak vyrazili směrem k velícího kajutě.

Prostor, Země, Columbia
Plně funkční Columbia poletovala kolem Odyssey, která si to během několika vteřin namířila do hyperprostoru. Lionel spolu s Peterem pochodovali po můstku, zatímco Lindsey a Lexa si hrály s majorem Erin Grantovou, která dříve sloužila taktéž na Prometheu stejně jako Lionel.
„Teď už se nedivím, že tohle je před zbytkem lidstva ukryto.“
„Až zítra dokončíš zkoušky, hned si tě vezmu pod sebe. S generálem O’Neillem mám vše domluvené. Bude při předávání diplomů.“
„Dobře. Co budu dělat, tati?“
„Postupně tě zde velící jednotlivých sekcí budou zaškolovat. Podle toho, co ti půjde nejvíce, tak tam budeš přiřazen. Ale jak jsem se dozvěděl, F-302ky umíš ovládat perfektně.“ Lionel se na syna podíval a ten se rázem zasmál.
„Tohle mi chybělo,“ řekl Peter a Lionel ho poplácal po zádech.

Země, hlavní budova IOA
Pan Richard Woolsey spolu s praporčíkem Stanleym Keeperem seděli v kanceláři před velícím IOA, doktorem Carlem Stromem. Všichni tři tiše seděli a čekali, až přijdou další dva pozvaní, kteří zaklepali z chodby na dveře.
„Dále,“ řekl Carl a s křeslem se otočil směrem ke dveřím, které se otevřely. Do kanceláře vešla žena s mužem, kteří si stoupli bokem poblíž Woolseyho.
„Myslím, že vás nemusím představovat,“ řekl Carl, když viděl překvapující tváře Richarda i Stanleyho. Stojící poblíž nich byli totiž rodiče Kevina a Jane.
„Kdy začneme?“ zeptala se Nina Marksová.
„Ještě dneska,“ odpověděl s úsměvem Carl.

Prostor, Země, Queenmary
Sam se procházela chodbami Queenmary s tabletem v rukou. Měla totiž pro Kevina zprávu poslanou od SGC, která přišla před několika minutami. Když Kevina s Jane našla v tělocvičně, sedla si na židli a počkala, až skončí s trénováním hodu míčem na koš.
„Vítězství,“ zaradovala se Jane, pak udělala před Kevinem radostný taneček. Když si všimla sedící Sam, ukázala na Kevina, že se má otočit. Oba si sedli vedle Sam, která podala Kevinovi tablet.
„Co tam je?“
„Zpráva z SGC. Vlastně je to přeposlaná zpráva, jejíž autorem jsou vaši rodiče,“ odpověděla Sam. Jane okamžitě vytrhla Kevinovi z rukou tablet a rychle si přečetla zprávu, kterou rodiče napsali.
„Heh, chtějí se s námi sejít u nás doma.“
„Tam ale ani jeden z nás nemůže, když to tam hlídá IOA.“
„Váš dům ano, ale můj ne. Co kdybyste se tam nechali přenést a změnili místo setkání? Kdyby se tam objevila IOA, okamžitě vás můžeme přenést,“ napadlo Sam.
„To není špatný nápad. Je tam adresa, odkud je to posláno?“
„Uvádí jen e-mail. Žádná adresa nebo telefonní číslo,“ odpověděla Jane po nahlédnutí do tabletu.
„Tak jim odpovíme,“ rozhodl Kevin a všichni tři vyrazili do jeho kajuty.

Terra, Cheyenne Mountain, SGC
Generál O’Neill se přesunul na Terru, když se dozvěděl, že SGC bylo zhotoveno a zprovozněno do běžného provozu. Právě teď stál v řídící místnosti, když se otevřela z brána zvenčí. Na bráně byl aktivovaný štít, než přijali ID kód ze Země. Po vypnutí štítu se tam objevil generál Landry se svou dcerou a bývalou manželkou, hned poté se brána deaktivovala. Jack na všechny tři počkal na místě, jelikož měli k němu namířeno.
„Jacku,“ ozval se první Hank.
„Hanku.“
„Kim si určitě pamatuješ.“
„Na tak krásnou dámu se nedá zapomenout. Vítejte,“ přivítal ji Jack a políbil ji ruku. Hank zakašlal a zamračil se na Jacka, který je hned potom zavedl do zasedací místnosti, ve které se nachází holografická mapa Terry.
„Kde bys chtěla bydlet?“ zeptala se mámy Carolyn.
„Kdekoliv, hlavně když tam budete oba,“ odpověděla Kim. Jack se udiveně podíval na Hanka, který se dával s Kim opět dohromady, když věděl, že na této planetě velet SGC nebude.
„A mě máš příště co říkat,“ zašeptal mu Jack do ucha a nechal je tam o samotě.

Země, Colorado Springs, dům Carterové (Marksové)
Kevin s Jane seděli na gauči a čekali, až jejich rodiče dorazí. Oba v rukou drželi sklenici minerálky, když spolu diskutovali.
„Taky ti to připadá divný, že se najednou ozvali?“ zeptal se Kevin.
„Popravdě? Jo, je to divný,“ chvilku poté, co Jane odpověděla, zaslechli oba zvonek. Kevin si nasadil sluchátko na ucho a spolu s Jane šli otevřít dveře. Když je otevřeli, stáli za nimi jejich rodiče.
„Pojďte dovnitř,“ řekla jim Jane. Všichni šli do obývacího pokoje, kde sedli kolem stolu, až na Kevina, který zůstal stát.
„Ty se neposadíš?“ zeptala se ho Nina.
„Poslední dobou jsem se naseděl dost, postojím.“
„Jak myslíš.“
„Vyklopte to, proč jste tady?“ zeptal se jich rovnou Kevin.
„Urovnat věci,“ odpověděl tentokrát Michael. Už touto odpovědí nechtěně přinutil Kevina se nenápadně podívat k oknu. Když zahlédl několik lidí poblíž domu, hned zavolal na Jane: „Jane, běž od nich dál!“ Nina i Michael nechtěli dopustit tomu, aby se dostala k němu, a tak před ní oba stoupli. Jane je naštěstí voják, takže jen přeskočila gauč a rychle přiběhla k bratrovi.
„Nedělejte to ještě horší,“ žádala je Nina.
„Celou dobu jste pracovali pro IOA! Proto jste se na nás vykašlali, když jsme šli k letectvu!“ Najednou všichni zaslechli kopnutí do dveří. Kevin rychle aktivoval na uchu vysílačku a rychle zakřičel: „Sam, přeneste nás! Rychle!“ Stačila jen chvilka a oba byli přeneseni na palubu Queenmary, když do domu vpadl ozbrojený tým od IOA.
„Sakra,“ řekla naštvaně Nina.
„Co řekneme Carlovi?“
„Pravdu,“ odpověděla Nina a vyrazila směrem k východu.
„Jsou chytří než my,“ řekl tiše Michael, aby ho Nina a tým z IOA neslyšeli. Krátce se potom usmál a vyrazil k autu.

Prostor, Země, Queenmary
Jane s Kevinem se objevili na můstku Queenmary, kde na ně čekala Sam. Oba byli tak naštvaní, že by nejraději do něčeho praštili.
„Co se stalo?“ zeptala se Sam.
„Celou dobu to na nás hráli,“ odpověděl Kevin.
„A co?“
„Oni pracují pro IOA,“ odpověděla Jane.
„Přivedli si tam na nás dokonce i ozbrojený tým, aby nás dostali.“ Sam vyvalila na oba oči. Netušila, že jejich rodiče jsou proti vlastním dětem.
„Co budeme dělat?“ zeptala se jich Sam.
„Je načase zaklepat Pinům a Druhé alianci na vrátka,“ odpověděl Kevin.

Terra, Cheyenne Mountain, SGC
Podplukovník Stark seděl na židli před zadržovací celou, ve které byli zamčeni Trents s Leafem. Informace o poloze základny už pozemšťané nepotřebovali vědět, jelikož jim ji potvrdily všechny rasy, které se podílely na stavbu nejmocnější lodi v galaxii. Když nad tím vším podplukovník přemýšlel, usoudil, že už jim jsou vlastně k ničemu. Dostal tak nápad, jak se jich krásně zbavit, aniž by je musel zabít. Když na tabletu, který byl propojený s terranským jádrem, našel vhodnou planetu pro jejich uvěznění, přeposlal návrh generálu O’Neillovi.
„Mám pro vás oba dobrou zprávu. Nezabijeme vás, jen vás uvězníme na planetě, ze které nebude cesty zpátky,“ oznámil jim spokojeně Stark. Trents dobře věděl, že Stark nikdy nežertoval. Vstal na nohy a přišel ke mřížím, kterých se dotkl.
„Až se mi jednou dostaneš pod ruce, zabiju tě.“ Stark se usmál a vstal ze židle. Když přišel ke mřížím, podíval se Trentsovi přímo do očí a řekl mu na to: „To se nikdy nestane. Vybral sis totiž špatnou stranu.“
„Nech toho, Trentsi. Jestli nás chcete přesunout na planetu, kde není brána, tak mě, prosím, dejte na jinou než jeho, děkuji,“ požádal ho Leaf, který už dlouhé dny má plné zuby Trentse.
„O tom ještě popřemýšlím,“ řekl na to Stark a po rozloučení se vydal směrem ke své nové kanceláři, kde má sraz se zbytkem svého týmu.

Neznámá soustava, Peuta, základna, mateřská loď
Kerro se právě teď nachází ve své mateřské lodi, na kterou techničtí vědci Luciánské aliance přidělali novější techniku z prototypu lodi. Když mu jeden z techniků oznámil, že úpravy byly skončeny, řekl Kerro: „Myslím, že je na čase vyzkoušet novou techniku. Vezměte nás na orbit.“ Muž stojící u řízení kývnul souhlasně hlavou a do lodního počítače zadal kurs letu.

Když loď dorazila na orbitu, Kerro rozkázal aktivovat maskování, které chtěl vyzkoušet jako první. Na orbitě se nenacházela jen jedna loď, takže mohli snadno zjistit, jestli maskování funguje, jak má. Po aktivaci maskování jim bylo z druhé lodi potvrzeno, že funguje na sto procent.
„Výborně. Teď zkusíme skoky z místa na místo.“
„Kam máme skočit?“
„Na druhou stranu planety,“ odpověděl Kerro a stoupl si blíže k pilotovi.
„Souřadnice zadány. Skáčeme na pozici,“ oznámil pilot.

Kerrova mateřská loď během několika vteřin zmizela.

Jak bylo předpokládáno z Kerrovy strany, nová vylepšení fungují na sto procent. Bylo tak zcela jisté, že jakmile tuto technologii nainstalují i na ostatní lodě, že vyrazí hned potom po pozemšťanech, kteří jim brání v ovládnutí lidu v celé galaxii.

Pokračování příště